Patison je k pěstování na zahrádce přímo ideální – poroste i tam, kde se jiné zelenině nedaří. A podobá se cuketě

Hledáte zajímavou rostlinu do své zahrádky? Pak vsaďte na patison, což je vlastně kultivar dýně chřestové (Cucurbita pepo, var. cylindrica). Poroste ochotně prakticky kdekoliv a k bohaté úrodě vám stačí jen jedna jediná rostlina.

Opravdu, tak jednoduché to je. Patisony jsou totiž samoopylovací. Nepotřebují přítomnost jiného zástupce svého druhu, aby vydatně plodily. A porostou všude tam, kde jim zajistíte dostatek slunce a vody.

Vysazují se od dubna do května

Přímý výsev je v našich podmínkách možný jen v opravdu teplých oblastech, doporučujeme si tedy pořídit spíše sazenice. Ven je vysaďte nejlépe ve chvíli, kdy už nehrozí přízemní mrazíky (anebo mějte v pohotovosti vhodnou ochranu). Předtím však obohaťte záhon kompostem nebo chlévským hnojem.

Pěstování přímo na kompostu spíše nedoporučujeme. Patisonům se tu sice bude dařit, ovšem za cenu toho, že z půdy doslova vytáhnou všechny dostupné živiny. Příští rok tedy s přihnojováním kompostem na záhoncích příliš nepochodíte. Mnohem lepší je pěstování patisonu na běžném záhonku a jeho občasné přihnojení komplexním hnojivem.

Foto: Pixabay

Jak se o patisony starat

Mají podobné nároky jako okurky. Vyhovuje jim zejména střídmá zálivka, mají tedy rády častější přísun vody v menším množství. Tedy úplně stejně jako okurky. Budete-li je zalévat spíše nárazově, pak hrozí jejich přemokření a úhyn, a to byste rozhodně nechtěli.

Malé patisony můžete sklízet už ve stáří několika dnů a používat je do salátu v syrové formě, nebo je jen krátce tepelně upravit. Samozřejmě je také možné nechat je dozrát, tím však zastavíte další vývoj plodů na rostlině. Větší patisony se upravují i skladují podobně jako dýně. Obsahují řadu prospěšných minerálů – zejména železo a draslík, naopak sodíku je v nich pomálu. Hodí se tedy do diet a díky nízkému obsahu sacharidů i pro diabetiky.

Náhledové foto: Pixabay