Pastinák miluje mráz! S jeho sklizní proto nemusíte pospíchat

Pastinák řadíme mezi kořenovou zeleninu, na kterou se tak trochu zapomnělo. V současné době ale jeho obliba opět roste. Dá se totiž použít různými způsoby a jeho pěstování není náročné. Jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi Apiaceae. V prvním roce vytvoří velký kořen a listovou růžici, v druhém roce kvete. Kořen může dosáhnout délky až 40 cm a ačkoli je podobný petrželi, liší se chuťově i vůní.

Pastinák je mrazuvzdorný

Kořeny se obvykle sklízí už v prvním roce pěstování, a to nejčastěji v říjnu. Avšak často se nechá na záhonu i celou zimu, odkud se postupně odebírá. Záhon stačí přikrýt slámou. Někteří zahradníci jej sklízejí teprve po prvních mrazech, protože pak má jemnější chuť, která není tolik štiplavá. Jakmile tedy povolí mrazy, je dobré pastinák vykopat. Pokud jej budete skladovat, umístěte jej do nádoby s pískem, kde vydrží až do dubna.

Pozor na podráždění

Kořen pastináku i jeho listy mohou způsobit nepěkné popáleniny na rukách. Proto jej sklízejte v rukavicích. Nesprávně se pastinák používá jako náhražka petržele. Oba dva kořeny od sebe poznáme zejména podle velikosti: pastinák je robustnější. Spolehlivým znamením je ale místo, odkud vyrůstá nadzemní část rostliny: zatímco petržel má tuto část vyvýšenou, u pastináku je vmáčklá jakoby dovnitř. Oboje se liší také svou vůní.

Pastinák se používá po tepelné úpravě

Pastinák se používá při vaření. Syrový totiž může způsobit plynatost a navíc může jeho chuť leckoho odradit. Vařením dosahujeme jemnější chuti a lepší stravitelnosti. Pastinák můžete přidávat do zeleninových polévek, ale můžete jej smažit – připravte si pastinákové hranolky. Vařený pastinák může nahradit brambory coby příloha – zejména pastinákové pyré je skutečnou pochoutkou. Připravte si z něj také krémovou polévku.

Pěstování rostliny

Protože se jedná o mrazuvzdornou zeleninu, můžete jej vysévat brzy na jaře – klidně už v polovině března. Dobrou klíčivost mají pouze čerstvá semena. Po výsadbě čekáme až měsíc, než rostlina konečně vyklíčí. Proto se často vysévá společně s ředkvičkami, které nám ukážou, kam jsme pastinák zaseli. Jakmile vzejde i pastinák, je dobré jej vyjednotit tak, aby jednotlivé rostliny od sebe byly vzdáleny asi 5 cm.

Pastinák miluje sluníčko

Ačkoli se jedná o mrazuvzdornou zeleninu, potrpí si také na sluníčko. Proto pro jeho výsadbu vybíráme slunečné stanoviště. Půdu na tomto místě prokypříme co nejhlouběji, protože kořeny jsou dlouhé a chceme, aby byly krásně rovné. Kyselá a přemokřená půda jsou nepřítelem pastináku. V létě, když se tvoří kořeny, pamatujte na pravidelnou zálivku. Nevyplatí se vysazovat na místě, kde jste pěstovali jinou kořenovou zeleninu, protože tyto rostliny sdílí společné nemoci i škůdce, kteří mohli přezimovat v půdě.

Zdroje info:

https://naturazycie.pl/2020/01/17/pasternak-zapomniane-zdrowe-warzywo-uprawa-charakterystyka/

https://muratordom.pl/ogrod/rosliny/pasternak-uprawa-zastosowanie-i-przechowywanie-aa-m1nm-FVik-ypy1.html

Foto: Unsplash