Pálivé rajče? I tato realita nás možná dostihne

Milujete chilli papričky pro jejich pálivost a specifickou chuť? Aby ne, nic jiného se jim jen tak nevyrovná. Možná ale nevíte, že feferonky byly z evolučního hlediska příbuznými rostlinami rajčat. K oddělení došlo od tohoto společného prapředka zhruba v období někdy před 19 000 000 let. Co se týká společné DNA, ani dnes se příbuznost nezapře. To je ale vše. Z pohledu pěstování je mnohem jednodušší rajče, jež také vytváří mnohem větší plody. Feferonky a jiné pálivé papričky si vytvořily specifické pálivé látky, jež měly odpuzovat případné predátory.

Geneticky upravené rajče může produkovat kapsaicin

Pokrok techniky by měl umožnit, aby vzniklo rajče obsahující kapsaicin. Ten se tak získá mnohem levněji a ve větším množství. O tomto postupu se hovoří v odborném plátku Trends in Plant Science. Nejednalo by se o nijak jednoduchou záležitost, nicméně dosažení cíle je reálné. Cílem tohoto snažení by nemělo být vynalezení nějaké skvělé nové gastronomické speciality. Pouze by se měly jednodušším a rychlejším způsobem získávat kapsaicinoidy.

Využití genetiky pro získání nových medikamentů

Bohulibé účinky kapsaicinu jsou známé. Dokáže pomáhat kupříkladu při léčbě trombózy, arytmie, křečových žil, případně při otravách spojených s konzumací nesprávných potravin. Jinak kapsaicin najdeme třeba také v obranných pepřových sprejích. Biolog Agustin Zsögön hovořil o tom, že se pouze neví, jaké geny by měly být k tomuto pokusu vybrány a kam by se měly přenášet. Samotná pálivá chuť je podle vědců pouhou reakcí na to, že rostlina organismus trpí.

Až 23 druhů kapsaicinoidů

V přírodě se lze setkat až s 23 druhy kapsaicinoidů. Za pálivost jednotlivých papriček mohou samozřejmě geny. Vědci se nyní snaží o to, aby geny šlo k tomuto účelu využít. Věda by tímto zřejmě udělala další krok kupředu. Nám obyčejným lidem bohatě postačí vynikající klasická rajčata ze zahrádky s tradiční chutí a případně pálivé papričky.