Pakmín větší se uplatní jako zajímavý doplněk pestrobarevných záhonů

Zná ho opravdu málokdo, protože ve své jednoduchosti vlastně příliš nezaujme. Na druhou stranu dovolí vyniknout zajímavě vybarveným letničkám i trvalkám jednoduše tím, že jim vytvoří neutrální a přitom krásně pozadí. A co je ten pakmín vlastně zač?

Semínka pakmínu většího (Ammi majus) stačí rozhodit na jaře do volné půdy a dál se o ně nestarat. Patří do čeledi miříkovitých a znát ho můžete také jako morač. Na podmínky na zahradě není náročný, jen s dlouhotrvajícím suchem se vyrovnává poněkud hůře. Na podzim je ideální čas pro sběr semen – pakmín někdy tvoří součást městských výsadeb a místy občas zplaňuje, takže proč si ho nedopřát?

Pakmín větší vám pokvete od května až do září

Původně pochází ze středomoří a jižní Afriky. Mrazy nepřežije, takže u nás má podobu půvabné letničky, kterou je nutné každé jaro vysít znovu. To můžete udělat už v dubnu na stanoviště s dobře propustnou a mírně vlhkou půdou, nejlépe dobře zásobenou živinami. Líbí se mu na sluníčku a jak jsme už psali, má rád teplo.

Starat se o něj příliš nemusíte, mladé rostlinky je třeba chránit před přísušky, ty starší si už obvykle poradí samy. Roste rychle a už v květnu se na něm objeví první bílé koláče bohatých květenství. Průběžně je odstraňujte a teprve v září ponechte několik málo pro další množení.

Vyberte si podle odrůdy

Pakmín větší může dorůst až 100 centimetrů, ale na trhu existují i menší kultivary. Na záhonku vytváří spíše menší řidší trsy a stane se tak ideálním společníkem prakticky pro jakékoliv robustnější letničky i trvalky.

Hodí se i do řezaných kytic. V takovém případě si ale vezměte na ruce rukavice. Jemné chloupky pakmínu totiž mohou u citlivějších osob vyvolat podráždění a nepříjemné zčervenání kůže. Své využití najde i v lidové medicíně.