Ostropestřec mariánský je plevel a bylinka

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je záludná rostlina. Je ceněn pro své léčivé vlastnosti, je také považován za vysoce invazivní, a proto je považována za plevel. Obsahuje silymarin, chemickou složku, o které je známo, že zlepšuje zdraví jater, což je důvod, proč je rostlina uznávána jako „jaterní tonikum“. Není to ale jediný zdravotní přínos, který bylinka přináší?

Proč mariánský?

Druhové jméno rostliny je spojováno s Pannou Mariou. Říká se, že její mléko ukáplo na tuto rostlinu a způsobilo bílé skvrny na listech rostliny. Tato legenda říká, že se tak stalo, když Panna Maria kojila své dítě (Ježíše Krista), zatímco prchala do Egypta. Rodový název Silibum zase pochází z řeckého slova sillybon či silybos, které se překládá jako střapec nebo chomáč a odkazuje zase na květ rostliny.

Zdravotní účinky ostropestřce

Jak už jsme zmiňovali výše, ostropestřec je uznávaným lékem na špatně fungující játra, a to jak v důsledku různých chorob, tak z důvodu nadměrného užívání alkoholu. Kromě toho ale také zabraňuje oxidačnímu poškození mozku, což znamená, že zabraňuje předčasnému stárnutí mozku (a tak například Alzheimerově či Parkinsonově chorobě). Ostropestřec stimuluje mineralizaci kostí, čímž působí proti jejich lámavosti. Dříve tuto bylinku užívaly taktéž kojící ženy, protože slibovala zvýšení produkce mateřského mléka.

Ostropestřec v kuchyni

Mladé listy této rostliny jsou v některých kuchyních světa velmi často využívány. Tak například ve Francii se jedná o vyhlášenou pochoutku. Listy i květiny se konzumují jako zelenina v salátech a jako náhrada špenátu. Semena se praží a používají jako náhražka kávy. Mletá semínka se používají jako koření jednak do salátů, ale také do smoothie, polévek, nebo se z nich připravuje čaj.