Opeňka měnlivá: Lahůdka, na kterou se už nyní vyplatí vyrazit do lesa

Už jste letos vyrazili do lesa? Pokud ne, určitě byste to měli napravit. Podívat se můžete třeba po opeňce měnlivé. Tato ne příliš známá houba představuje doslova lahůdku, již je škoda nechat si uniknout. Pokud ji neznáte, jste určitě na správném místě, podíváme s en ni totiž mnohem podrobněji po všech stránkách.

Krásné české jméno

Opeňka měnilivá je krásné ryze české označení pro houbu, která obrůstá peň. Mimo tlejících listnatých stromů okupuje také kmeny, jež už leží na zemi. Mnozí pokročilí houbaři milují právě tuto houbu, ač je různých druhů, které se nacházejí na mrtvé dřevní hmotě.

Opeňka měnlivá: Foto commons.wikimedia

Kdy se s opeňkou lze setkat?

Kuehneromyces mutabilis vyrůstající v trsech ze zmiňovaného mrtvého dřeva je v přírodě většinou od června až do pozdního podzimu. Setkat se s ní lze ale někdy už nyní v květnu. Záleží na aktuálně panujícím počasí.   

Charakteristické znaky opeňky měnlivé

Tradičně se opeňka vyznačuje až skořicově hnědým kloboukem, který při zasychání bývá ve svém středu světlejší. Okraje je ale stále medově hnědý. Třeň opeňky je typický přítomností prstýnku, přičemž je v dolní části tmavě hnědý. Když je zralý, má typickou barvu podobnou rzi, jež je dána výtrusným prachem. Opeňky jsou typické také nádhernou vůní.

Opeňka měnlivá: Foto commons.wikimedia

Pozor na záměnu

Opeňky je třeba dobře znát. Může se totiž stát, že se zamění za jedovatou čepičatku jehličnanovou označovanou latinsky jako Galerina marginata. Právě ona totiž obsahuje velmi nepříjemné toxické látky amanitiny. Ta ovšem tradičně, jak již název napovídá, vyrůstá za dřeva jehličnatých stromů. Jinak také nemá typickou houbovou vůni.

Čepičatka jehličnanová: Foto commons.wikimedia

V kuchyni dokážete doslova divy

Opeňky můžete využít v kuchyni prakticky jakkoli. Tradičně se používají kloboučky, nicméně třeně jsou výborné pro houbové koření.

Opeňka měnlivá: Náhledové foto commons.wikimedia