Okrasná čemeřice jako prostředek lidového léčitelství i bílé magie

Ještě donedávna byla čemeřice zajímavá snad jen svým brzkým kvetením. Nevýraznost květů jí však v našich zahrádkách nedávala příliš velký prostor. Vše se změnilo teprve nedávno díky vyšlechtění mnoha krásných kultivarů. Dnes ji pro její popularitu vysazujeme i do květníků nebo na květinové záhony v předních partiích zahrady.

Je až s podivem, jak dlouho unikala čemeřice pozornosti šlechtitelů, když je její křížení tak snadné. Nejkrásnější jsou rostliny, jejichž základem je čemeřice východní (Helleborus orientalis) – nabízejí fialové, růžové, purpurové i zelenohnědé tóny, leckdy ze zdobnými tečkami a to v jednoduché či plnokvěté variantě.

Čemeřice jsou příbuzné blatouchů a lze je pěstovat i v zajímavých skupinách

Tato květina na zahradě ráda hraje sólo a zalíbí se jí prakticky pod jakoukoli opadavou dřevinou nebo jen tak na záhoně. Pokud ji však chcete vysadit do skupiny, pak se do její blízkosti nejvíce hodí:

• plicníky,
• podléšky,
• kandíky
• a sasanky.

Patří do čeledi pryskyřníkovitých, takže v naší přírodě jsou jí nejbližší blatouchy a upolíny. Sama pochází z jižní a jihovýchodní Evropy a východní Asie.

Brzké kvetení po výsadbě nečekejte

Na výběr správného místa je náročná. Vyžaduje nejlépe hlubší vlhkou půdu s dostatkem humusu a dobrou propustností. Nemá ráda sucho, proto se jí nejvíce bude líbit v polostínu s tzv. toulavým stínem. I tak však potřebuje na dokonalou adaptaci nějaký čas – vykvete vám nejdříve za dva roky, spíše však za tři.

Čemeřice jako univerzální pomocník

Ve staroslovanštině „čemer“ znamená jed. Nejvíce se ho koncentruje v semenech a oddenku. Další části čemeřice naopak sloužily jako lék, a to pro podporu srdeční činnosti, při zánětech močového měchýře, proti svrabu a vším i jako prostředek proti vnitřním parazitům.

Výtažek z kořenů byl ve středověku hlavní surovinou pro výrobu některých druhů kýchacích prášků a tabáků. A své uplatnění najde i v bílé magii – spolehlivě prý totiž zahání duchy.