Ohnivec rakouský je krásný, ale do košíku nepatří

Vydali jste se do lesa a našli prapodivnou červenou houbu, která krásně kontrastovala s okolím? Pak jste měli nejspíše co dočinění s ohnivcem rakouským. Možná jste jeho plodnici dali pokusně do košíku s tím, že si o této houbě něco zjistíte. Určitě ji ale zase spěšně vytáhněte, protože ohnivec do košíku určitě nepatří. Přesto ale svým vzhledem jistě nezklame a do lesa prostě a jednoduše patří. Podívejme se tedy podrobněji na jeho vzhled, poznávací znaky, dobu růstu a další záležitosti.

Unikátní červený elegán

Když se podíváte na plodnice ohnivce rakouského, zaujmou vás typickým miskovitým tvarem. Jsou poměrně křehké a později se mohou trhat. Typické jsou také nadvinutým okrajem. Co se týká barvy, tak uvnitř je Sarcoscypha austriaca dokonale červený. Karmín střídá venkovní zbarvení jdoucí až do bílé, růžové či krémové. Vnější část plodnic je jemně pýřitá a chloupky spirálovité na rozdíl třeba od ohnivce šarlatového. Krátký třeň tradičně přirůstá k substrátu. Dužnina má na vnitřní straně tenkou červenou vrstvu, jinak je bílá. Bílý je také výtrusný prach.

Má rád akátové větve

Vyskytuje se především v Evropě a Severní Americe. U nás roste zejména v teplejších lužních lesích. Z míst výskytu jmenujme třeba jižní Moravu. Jinak se s ním lze setkat také kupříkladu v Poodří. Má rád tenké větve akátu o průměru zhruba mezi 2 až 8 cm. Ty bývají ještě navíc zarostené mechem. Zřejmě této houbě vyhovuje vysoký obsah dusíku v půdě. Mnohdy jej najdeme i ve společnosti bezinek, kopřiv či ostružin.

Kdy se s ohnivcem setkáme?

Najít jej lze od listopadu až do května. Dokáže perfektně odolávat mrazu. Pod sněhem bez větších problémů přezimuje. Nejčastěji lze najít v předjaří. Od února do dubna by ho nemělo být problém ve vytipovaných lokalitách najít. Často je v nitru lesa. V otevřených stanovištích ho likviduje sluníčko. Na počátku května už bývají plodnice dokonale spálené a svým vzhledem vás neohromí.