Odhalit falešný včelí med bude díky nové metodě snazší

Znáte nejfalšovanější potraviny světa? Pokud ano, jistě víte, že mezi ty nejfrekventovanější patří včelí med. Pančovat jej na spousty různých způsobů. Nejčastěji se do směsí míchají sirupy z cukrové třtiny, rýže a kukuřice. Odhalit falšovaný med není vůbec snadné, bez specifických metodických postupů se kontrola neobejde. Aktuálně pomůže metoda, již vyvinuli vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy. Metoda poslouží zejména státní správě a laboratořím.     

V čem spočívá nový postup?

Základem postupu skupiny vědců v čele s RNDr. T. Erbanem, Ph.D. spočívá hlavně v identifikaci nejrůznějších druhů proteinů, které se v medu nacházejí. Jedná se o látky, které se sice v potravinářství standardně využívají, nicméně přírodního původu zcela jistě nejsou. Spotřebitel je fakticky nemá šanci rozpoznat stejně jako stávající metody. Ta nová to ale dokáže.

Včelí med na chlebu: Foto Pixabay

Jedinečný včelí protein

Produkt organizovaného včelího společenstva včely medonosné, tedy med, je vytvářen z ryze přírodních zdrojů. Včely při jeho výrobě používají specifické sekrety, jež obsahují proteiny. Jejich proteom je unikátní. Díky tomuto faktu se pak med chlubí skvělými vlastnostmi a unikátním působením na zdraví.

Včelí amylázy

Mezi významné proteiny se řadí hlavně včelí amylázy. Pokud jsou tyto enzymy dostatečně aktivní, má med vysokou kvalitu a je čerstvý. Pokud tomu tak není a amylázová aktivita je minimální, nejspíše se jedná o med pančovaný. Tento med pak nesmí být na trhu. Podvodníci tak uměle amylázovou aktivitu přídavkem cizorodých látek zvyšují. Umělé navyšovače jsou třeba výtažek z houby druhu Aspergillus niger nebo z bakterií Bacillus amyloliquefactiens a Bacillus licheniformis.

Možné cizorodé amylázy lze novou metodou identifikovat

Konkrétně se jedná o certifikovanou metodu nazvanou Metodika pro identifikaci cizích amyláz v medu.Certifikovaná metodika je součástí projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) č. QK1820088 (2018-2020). Jeho řešiteli byli RNDr. Tomáš Erban Ph.D. za Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. a Mgr. Karel Harant za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Metoda bude využita Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) nebo Státní veterinární správou (SVS).

Zdroje info: Výzkumný ústav rostlinné výroby, Protext ČTK

Včelí med: Náhledové foto Pixabay