Nové nebezpečí pro přírodu: Svět zarůstá křovinami

Otevřené krajiny ve světě hodně zarůstají nejrůznějšími křovinami. Nové nebezpečí je poměrně markantní a vědci si s ním nevědí příliš rady. Problém je to globální a v podstatě se přímo dotýká oblastí na celé naší planetě, a to i těch málo osídlených. „Zarůstání oblastí nesouvisí pouze s útlumem nebo zvýšením intenzity zemědělství,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Velký nárůst křovin

Zajímavé jsou výsledky dlouhých časových analýz mnohých satelitních snímků. Došlo u nich k odhalení toho, že třeba ve východoafrických savanách a arktické tundře narostla pokryvnost dřevin v 80. letech 20. století až o 30 %. Nejednalo se přitom o stromy, ale o křoviny.

„Nemusí se to zdát hodně, ale vzhledem k rychlosti procesu jde o závažnou změnu těchto biomů tvořených otevřenými přírodními stanovišti, na která je vázána celá jejich fauna a flóra. Co zaroste, je pro druhy otevřených biotopů neobyvatelné. Zajímavé přitom je, že nelze mluvit o expanzi lesů. Mimo vyloženě vlhké oblasti totiž expandují hlavně křoviny. I v dlouhodobém měřítku stromy v suchých oblastech za křovinami zaostávají a vznikají tak křovinaté, nikoliv stromové porosty,“ doplnil Miloslav Jirků.

Foto: Pixabay

Co tento trend způsobuje?

Odborníci v podstatě netuší. „Jedním z faktorů, o kterém se uvažuje, může být vyhubení velkých savců člověkem. Právě zvířata velikosti slonů a nosorožců kvůli tlaku člověka zmizela z celého světa kromě subsaharské Afriky a jižní Asie,“ navázal Miloslav Jirků. V mnohých oblastech ovšem býložravci chybí dlouhodobě. Expanze křovin souvisí ovšem s několika posledními desetiletími.

Negativní vlivy člověka na životní prostředí

 „Uvažuje se zejména o změnách klimatu. Nejzásadnější jsou pravděpodobně zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v důsledku masivního spalování fosilních paliv lidskou civilizací během posledních dvou století. Nejenže oxid uhličitý podporuje změny klimatu, stimuluje také růst dřevin, které jeho vysokých koncentrací umějí využít lépe než trávy, které jsou normálně v otevřených biotopech důležitými konkurenty dřevin a brzdí jejich šíření. Vysoké atmosférické koncentrace uhlíku a všudypřítomný spad dusíkatých látek, které se do atmosféry rovněž dostávají spalováním fosilních paliv včetně dopravy, nebo produkcí umělých hnojiv, fungují jako nepřetržité hnojení ze vzduchu,“ konstatoval Miloslav Jirků.

Menší množství požárů

Také to může stát za zarůstáním křovinami. Ve všech osídlených oblastech docházelo k vypalování půdy člověkem po dlouhá léta. Klimatické změny také dokázaly prodloužit vegetační sezonu. Z rychlejšího růstu vegetace křoviny těží mimo jiné také. Jsou navíc značně odolné i vůči dlouhodobějšímu suchu.

Špatná zpráva pro přírodu

Nepochybně.

„Mezi nejohroženější typy přírodních prostředí současnosti, pro někoho možná překvapivě, nepatří tropické lesy, ale různé typy stepí, savan a otevřených parkovitých lesů mírného pásu. V minulosti jich člověk většinu přeměnil na pole, jejich poslední zbytky nyní kvůli průmyslovým emisím atmosférického uhlíku a dusíku ohrožuje zarůstání,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Foto: Pixabay

Velká výzva pro ochranu přírody

„I v nejpřísněji chráněných bezzásahových oblastech je třeba tento faktor sledovat. V případě expanze křovin může být nutné udělat výjimku a zasáhnout. Změny, které člověk způsobil v atmosféře, jsou sice neviditelným, ale velmi významným vlivem, který se projevuje i na místech, která jsou zdánlivě ponechána jen přírodnímu vývoji. Posledním zbytkům otevřené krajiny musíme pomáhat přežít, abychom o ně nepřišli úplně,“ vysvětlil Dalibor Dostál a navázal: „Zároveň s tím, jak se otevřená krajina stává stále ohroženější, je o to více třeba chránit její poslední ostrůvky.“

Zhoršení vysušování krajiny

Kritická je situace v suchých oblastech, mimo jiné i ve střední Evropě včetně Česka. Rozrůstání keřů totiž způsobuje závažné změny ve vodní bilanci krajiny. Křoviny vytlačují byliny a v podstatě spotřebují veškerou vodu v místech, kde rostou. Oblasti vypadají na první pohled zeleně, nicméně vysychají. Když mizí bylinné patro, mizí také býložravci a na ně napojení predátoři.

„Jediný obor, který se v Evropě s expanzí křovin intenzivně potýká je ochrana přírody pečující o zbytky otevřených biotopů. Dramaticky odlišná je však situace v regionech bytostně závislých na živočišné výrobě na obrovských plochách, které plošně kultivovat nelze. Zarůstání křovinami proto již několik desetiletí trápí zejména suché oblasti Ameriky, Afriky, Austrálie, Asie, ale také jižní Evropy. Přes velké úsilí se dosud nikde nepodařilo vymyslet účinné postupy, jak zarůstání křovinami čelit. To je zdrojem narůstajících ekonomických ztrát,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Zdroj info: http://zpravodajstvi.ecn.cz

Náhledové foto: Pixabay