Nocovka: Rostlina s omamnou vůní údajně zbavující stresu

Bělokvět, nocovka nebo také tuberóza, má omamnou sladkou až krémovou vůni. Aztékové jí připisovali magické schopnosti. Pouhé vdechnutí vůně této rostliny totiž působí na zmírnění stresu. Nocovku pěstujeme jako cibulovinu, která však musí své přezimování strávit na místě, kde není mráz.

Noční květina tuberóza

Český název nocovka dostala tuberóza podle toho, že se její květy otevírají jen v noci.  Pro nocovky je nejlepším stanovištěm slunné až polostinné místo. Hodí se však pro pěstování v záhonech i pro pěstování v nádobách.  Jelikož se nocovka hodně rozroste, je lepší řidší výsadba. Nocovka vyrůstá z hlízy, ze které nejprve vyrostou trávovité listy a z jejich středu pak vyraší vysoký stvol nesoucí bílé, někdy narůžovělé květy. Poté co odkvete, bývá hlíza velmi vyčerpaná a někdy trvá i dva tři roky než opět vykvete.

Tuberóza a přezimování

Pokud pěstujeme nocovku na zahradě na záhonu, je třeba zajistit bezmrazé zazimování. Už na konci září ji proto vyjmeme z půdy, přesadíme do nádoby a umístíme v interiéru. V té době také začínáme snižovat zálivku. Po odkvetení ji umístíme do místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C.  Jelikož se cibule během zimování musí zcela zatáhnout, vynecháme zálivku. Do čerstvé půdy nebo nového substrátu přemisťujeme až v únoru nebo březnu. Nocovka upřednostňuje půdu bohatou na živiny, humus a také dobrou drenáž. Po zmrzlých mužích je možné rostlinu vysadit na záhon. Během srpna a září začne rostlina zase kvést.

Získání vonného oleje

Jižní Francie je pěstováním nosovky proslulá. Tuto rostlinu pěstují především kvůli parfemářským účelům. Získávání vonného oleje z této rostliny je však náročné a ve Francii ji musí pěstovat ve velkém množství. Vonný olej totiž nesnese vysoké teploty, a musí se tak louhovat v rozpouštědle. Z 8 kg květů se získá jen 1 ml oleje, což je také důvod proč se v parfémech objeví jen syntetické aroma tuberózy.