Neznámá příbuzná africké fialky – kohlerie

Vzhledem se podobají kopřivě, potěší rudě červenými květy, a na pěstování jsou vcelku nenáročná. Bohužel jsou kohlerie v květinářství k vidění jen málo, od jakéhokoliv nadšeného pěstitele botanických rarit si je však snadno namnožíte vrcholovými řízky.

Pochází z Ameriky, konkrétně z mexických hor. V přírodě jich najdeme více než 60 druhů, u nás se však můžeme potěšit zpravidla jen těmito třemi:

• Kohleria amabilis
• Kohleria bogotensis
• Kohleria erientha

Kohlerii stačí východní slunce a mírná zálivka

Poznáte ji podle elipsovitých listů a převislých stonků, porostlých jemnými chloupky. Na první pohled ji však prozradí výrazné trubkovité květy, vyrůstající v nepravidelných odstupech podél celého stonku. Jejich barva se může podle kultivaru pohybovat od světle oranžové až po tmavě červenou. Nejkrásnější jsou pak odrůdy s květy hnědě nebo černě skvrnitými.

Nejlépe se bude kohlerii dařit u východního okna při celoroční teplotě okolo 20 °C. V zimě pak vyžaduje ještě o několik stupňů méně, jinak se květů nedočkáte. Ty se začínají objevovat v dubnu, ale kvetení se může protáhnout klidně až do října. Stačí je podpořit mírnou zálivkou (přemokření rostlině nesvědčí) a hnojivem pro kvetoucí rostliny, aplikovaným 1× za 14 dní.

Mexickou krásku si rozmnožíte i ze semen

Nemáte-li ve svém okolí nikoho, kdo by vám podaroval dobře vyzrálý řízek, poohlédněte se po prodejně s exotickými semeny. Drobounká černá semena stačí vysypat na povrch humózní hlíny, umístit pod igelitový sáček (nebo do malého skleníčku) a mírně zalévat. Už za pár dní se objeví nové rostlinky.

Jakmile trochu povyrostou, přesadíme je do velkého květináče se substrátem složeným ze zeminy, písku a rašeliny, v poměru 2:1:1. Tato směs svědčí i dospělým rostlinám. V suchých bytech pak doporučujeme navíc postavit nádobu na vrstvu vlhkých oblázků nebo keramzitu. Kohlerie tak bude prospívat o poznání lépe.