Netřesky pro suchá místa

Netřesky (Sempervivum) jsou rostliny, které jsou velice častou součástí skalek. Tyto rostliny jsou staré tisíce let: Římané je například sázeli na střechy, aby je chránily před bleskem. V tuto nadpřirozenou schopnost pravděpodobně věřili lidé i na našem území, protože název „netřesk“ zřejmě znamená, že blesk do domu „netřeskne“. A ještě jedna zajímavost: i když netřesk žije klidně i několik let, kvete pouze jedenkrát za život.

Dva rody netřesků

Netřesky se podle tvaru svých květů dělí do dvou rodů:

• Sempervivum – mají devíti až dvacetičetné květy (většinou růžové, ale také žluté či bílé), s rozevřenými korunními plátky a celými okraji.
• Jovibarba – tyto mají šestičetné květy se vzpřímenými korunními lístky a různými velikostmi růžic.
• Kříženci – existuje i několik set kříženců, čímž je rozlišování jednotlivých rodů velice komplikované.

Netřesk: Zdroj obrázku Pixabay.com

Nejznámější druhy netřesků

Na prvním místě nelze uvést jiný, než netřesk střešní (Sempervivum tectorum). Jsou pro něj typické červeně skvrnité listy a velikost růžice přes 10 cm v průměru. Netřesk jižní (Sempervivum marmoreum) je velice podobný, avšak jeho listy jsou po stranách pýřité. Netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum) má na povrchu svých růžic jemnou pavučinku, která se skládá z dlouhých chlupů. Růžice jsou drobné, mají asi jen 1 cm v průměru. Netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) často doplňuje skalku svou svěže zelenou barvou. Růžice má 3 cm v průměru a květy jsou žlutozelené.

Pěstování netřesků

Netřeskům vyberte slunné stanoviště – velice vhodné jsou zejména pro skalky nebo jiná suchá stanoviště. Nevyžadují žádnou speciální péči, bez problémů si poradí s přímým slunečním zářením i s tuhou zimou. Po odkvětu stará růžice odumírá, ale ještě předtím vytvoří řadu odnoží, takže je nahrazena novými rostlinami.

Netřesk: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com