Neprávem opomíjené mišpule

Známe je z pohádek nebo starých knížek, ale dnes je už potkáme málokde. A když už ano, nejspíš je nepoznáme. Mišpule patří k plodům, které byly neprávem zapomenuty. Nedůvěřujeme jim, a proto je nekonzumujeme.

Vlastně to není až tak s podivem. Mišpule jsou totiž chutné až poté, co přejdou mrazem. Zhniličkovatí a laikovi připadá, jakoby na stromě shnily. Nic však není vzdálenějšího pravdě. Jen se uvnitř změní na jakousi pikantní marmeládu, která si vás brzy získá svou nevšedností.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Mišpule není na pěstování náročná

Potřebuje slunce, ale dařit se jí bude i v polostínu. A pokud jí místo preferované výživné a vápenité půdy poskytnete tu obyčejnější kamenitou, stejně vás zásobí množstvím plodů. Taková je mišpule. Jen za jedno bude vděčná – za závětrné místo. Na takovém přečká i ty největší mrazy.

Koneckonců, do Evropy dorazila z Orientu, ovšem už před několika tisíci lety. Poprvé se podle všeho objevila na území dnešní Germánie a za tu dobu se už stihla zdejšímu počasí skvěle přizpůsobit.

Jak na výsadbu mišpulí

Seženete je nejspíše ve školkách, zaměřených na prodej neobvyklých plodin, k dostání jsou prostokořenné sazenice, jež se však musí přepravovat ve vlhké textilii. Nesnášejí totiž vyschnutí, doma je pak pro jistotu namočte do sudu s vodou, a to nejlépe přes noc.

Mišpule vysazujte v době vegetačního klidu. Jakmile se ujmou, rychle vám vykvetou i zaplodí. Plody přešlé mrazem lze sklízet přímo ze stromu a jíst i uprostřed zimy. Skvěle se však také hodí i do kompotů a marmelád. Ptáci si jich příliš nevšímají a samotná mišpule netrpí ani na choroby a škůdce. Určitě tedy udělá radost i vám.

A co velikost? Sama o sobě jen zřídkakdy přeroste dobře rostlé broskvoně, upravovat ji však lze bez obav i řezem.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com