Není to cesmína, je to… mahonie

Je to takový zahrádkářský chyták. Její zubaté, lesklé, pichlavé listy, utvrzují okolí v domnění, že se dívá na cesmínu – ale jakmile se objeví půvabné modré plody, dostává tohle zahrádkářské přesvědčení pořádně na frak. I tak nejsou v zahradnictvích výjimkou dotazy „na tu pěknou cesmínu s modrými bobulemi“. Takže, pokud nechcete být za zahrádkářského analfabeta, zapamatujte si jednou provždy, že tahle stálezelená ostrá kráska se jmenuje mahonie.

Naši zahrádku ozdobí po celý rok, ovšem pronikla k nám teprve nedávno – v 19. století. Pochází ze severní Ameriky a své jméno dostala podle známého amerického zahradníka B. McMahona. A proč pěstovat právě mahonii?

Mahonie ozdobí zahradu po celý rok

V zahradnictví se ptejte po mahonii cesmínolisté (Mahonia aquifolium). Celý rok vás potěší sytě zelenými listy, které se na podzim vybarvují dočervena. Na jaře vykvétá jasnou žlutí (květy jsou medonosné), která září do daleka a v pozdním létě dozrávají její tmavě modré plody, které se na větvičkách často udrží po celou zimu.

Věděli jste, že: plně vyzrálé plody mahonie jsou jedlé? Dříve byly považovány za jedovaté a používaly se jen pro dekorativní účely či jako potrava pro ptáky. Dnes jejich intenzivní barva dodává jiskru moštům a nejrůznějším likérům.

Dekorativní keř pro každou zahradu

Bude se jí líbit v jakékoliv propustné půdě. Na živiny náročná není, spíše naopak. Mahonie přirůstá pomalu a nechá se ochotně tvarovat – klidně i na začátku zimy, takže její ustřižené větvičky můžete použít k dekorování vánočního interiéru. Namnožíte ji snadno jedním ze dvou vegetativních způsobů: řízkováním nebo hřížením.

Zajímavé druhy mahonií pro vaši zahradu

Sáhnout můžete i po dalších druzích. V našich podmínkách zaujme zejména:

• Mahonie Bealeyova (Mahonia bealii), která vykvétá už v zimě.
• Mahonie plazivá (Mahonia repens) – poslouží i jako půdokryvná.
• Mahonie žilnatá (Mahonia nervosa) se svěží zelenou barvou listů.