Několik tipů pro pěstování mrkve

Mrkev patří mezi nejčastěji vysévanou zeleninu. Není divu, vždyť je vynikající jak syrová, tak i jako součást mnohých pokrmů. U nás se lze setkat s velkým množstvím různých druhů. Konkrétně je jich ve Státní odrůdové knize celkem 55. Vyznačují se jak tvarovými, tak i velikostními a barevnými rozdíly. Jinak se samozřejmě liší i podle dalších vlastností. My se na mrkev podíváme trochu blíže a budeme se věnovat některým zajímavým tipům.

Jaká je vegetační doba mrkve?

Tady je vhodné se na chvilku pozastavit. Mrkev lze rozdělit do několika kategorií podle toho, jak má dlouhou vegetační dobu. Konkrétně se tedy vegetační doba pohybuje následovně:

• velmi rané kultivary – 90 dní,
• rané – 112 až 125 dní,
• polorané – 100 až 120 dní,
• pozdní – 160 až 180 dní.

Určitě je také vhodné soustředit se i na skladovatelnost. Buď lze volit variace pro přímý konzum, nebo odrůdy pro krátkodobější či dlouhodobé skladování.

Kam s mrkví?

Na místa, kde je dostatek humusu a živin. Taková menší dávka kvalitního kompostu dokonale napomůže jejich růstu. Pozor ovšem na chlévskou mrvu, ta k mrkvím nepatří. Aktuálně už byste měli mít rostlinky venku. Tradičně se totiž mrkev vysévá již v březnu. Jestliže ale chcete mít na zahradě několik řádků mrkve pro přímý konzum, klidně můžete vysévat i později. Nejpozdnější výsevy jsou tradičně realizovány v červnu a červenci. Určitě se také vyplatí vyhnout se opětovnému pěstování mrkve na stejném místě. Tam by měla přijít tak za 4 roky. V opačném případě se zřejmě nevyhnete černé hnilobě kořenů, háďátkám nebo skvrnitosti listů.

Půda a včasně vyjednocení alfou i omegou

Velmi důležitý je charakter půdy. Záhony by měly obsahovat středně těžkou půdu. V kamenité se budou kořeny různě větvit a postihnou je nepříjemné choroby. Pozor na půdu obsahující také větší hroudy. U těžších půd se vyplatí hrůbkování. Zemina se přihrne podobně jako k bramborám. Určitě se také věnujte precizně přetrhání vzrostlých malých mrkví.