Nejvyšší čas pro sklizeň rebarbory

Pěstujete reveň vlnitou? Ano, máme na mysli rebarboru, jak se tato rostlina mnohem častěji označuje. Vaše odpověď bude zřejmě kladná, jelikož se jedná jak o skvělý solitér do zahrady, tak i o užitkovou rostlinu, z níž se třeba pečou vynikající koláče. Hodí se ale také do džemů, případně do některých pokrmů. Pěstování rebarbory, případně jejímu využití se ale příliš věnovat nebudeme. Zaměříme se vyloženě na sklizeň této rostliny.

První a druhý rok na sklizeň zapomeňte

Rebarboru sklízíme až třetí rok. První dva roky totiž rostlina potřebuje na pořádné zesílení. Řapíky se zkrátka musejí dorůst určitých rozměrů. Třetím rokem ale také nemůžeme rostlinu kompletně oholit. Tradičně se berou cca maximálně 3 listy z jedné rostliny. V následujících letech je možné odlomit klidně i poloviční množství listů. Rebarboru už to nebude nijak brzdit v růstu.

Jaká část rostliny se zužitkuje?

Jednoznačně řapíky. Trhají se samozřejmě celé listy, nicméně ve finále zpracujete stejně jenom řapíky, které jsou dostatečně dužnaté a mají specifickou kyselkavou chuť. Marmeláda je z nich vynikající.

Kdy sklízet rebarboru?

Zhruba od dubna do konce června. Optimálně se sklízí řapíky v momentu, kdy rebarbora ještě nevykvete. Jestliže vykvete hodně časně, pak můžeme opatrně květy vykroutit a odstranit. Poté se dá ještě sklízet. Pokud čas sklizně nestihneme, v rostlině už bude příliš velké množství kyseliny šťavelové.

Skladování rebarbory po sklizni

Řapíky po sklizni vydrží v ledničce klidně i týden. Pokud je zabalíme do vlhkého hadříku, nemusíme se o jejich čerstvost obávat. Po zmiňované době už musí následovat tepelná úprava.

Pro koho není rebarbora optimální?

Jak již bylo řečeno, reveň obsahuje kyselinu šťavelovou, která je nevhodná pro osoby trpícími ledvinovými chorobami. Ty by se jí měly spíše vyhýbat, nebo ji konzumovat v minimálním množství.