Na sběru křemenáčů: Pozoruhodné houby jsou ozdobou košíku

Relativní dostatek vláhy a ještě stále poměrně teplé počasí aktuálně svědčí houbám. Do lesů se tedy opět začíná vydávat stále více houbařů. Na rozdíl od počátku léta se postupně setkáváme i s houbami, které k dispozici nebyly, nebo rostly v poněkud menším množství. Samozřejmě záleží na konkrétní lokalitě. My jsme se vydali na křemenáče až nyní a setkali jsme se s poměrně solidní nadílkou. Právě o ni se s vámi podělíme jak slovem, tak především obrazem.

Elegantní originální houba

Jen velmi složitě bychom hledali mezi hřibovitými houbami většího elegána. Svým vzhledem se nápadně podobají kozákům, nicméně klobouk jasně poukazuje na to, s jakou houbou máte tu čest. Třeň bývá tradičně bílá, u některých druhů, zejména křemenáče březového je pokrytá černými šupinkami. Oranžový klobouk má zespodu bílé rourky. Na řezu samozřejmě houba po krátké době začne černat.

Jaké druhy křemenáčů rostou?

Celkově se lze setkat až ze 160 druhy křemenáčů. U nás rostou ale nejčastěji čtyři, a to:

• křemenáč osikový,
• křemenáč březový,
• křemenáč smrkový,
• křemenáč borový.

My jsme se konkrétně při našich toulkách lesem setkali s křemenáčem osikovým a borovým. Oba jsou si velmi podobné, přičemž osikový nemá tak sytě oranžový klobouk a jeho třeň je tenčí a snad i o něco světlejší. Ostatně prakticky všechny kusy jsme našli v jedné lokalitě na okraji lesa v březovém a osikovém háji. Některé houby rostly dokonce až ve smrčí.

S černáním musíte počítat

Kuchyňská úprava je podobně jako u jiných hřibovitých hub multifunkční. Pokud křemenáče nasušíte, získáte hodně černé kusy. U zavařenin není situace tak hrozná. Chuťově jsou ale v každém případě skvělé. Ostatně my jsme je nakonec také využili pro zavaření spolu s klouzky, pravými hřiby, babkami a pýchavkami pro zpestření mixu.

Podívat se s námi přímo do lesa můžete na tomto videu: