Místo ozdob brambory, místo sněhu mouka – jak vypadala vánoční výzdoba na chudém českém venkově

Co se vám vybaví, když se řekne staročeské Vánoce, nejspíš něco docela jiného, než co vám chceme představit dnes. Vydali jsme se totiž zmapovat prapůvodní historii vánočních stromečků a zjišťovali, kde se u nás vlastně vzaly a jaké ozdoby se na ně věšely. A dovolíme si tvrdit, že vás některé věci určitě překvapí.

Kde se vlastně vánoční stromeček vzal, na tom se vědci dones neshodnou. Někteří jeho původ nacházejí ve Francii, jiní zase na severu Evropy a docela jinde než v křesťanských tradicích. Tady se tak přesných odpovědí nedopátráme. Víme však, kdy se tento symbol Vánoc poprvé objevil u nás.

Vánoční stromeček v ČR jako první visel u stropu

Píše se rok 1840 – nebo něco málo okolo. Právě v této době u nás začínají tradičně postavené jesličky nahrazovat (nebo doplňovat) první vánoční stromečky. Přišly k nám z Polska nebo Německa (historické verze se liší) a obvykle zabíraly střed místnosti. Ovšem nikoli ve stojánku, ale pěkně naopak – zavěšeny u stropu.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

První pražský vánoční stromek

V roce 1812 sezval své přátele ředitel Stavovského divadla – Jan Karel Leibich – své přátele ke slavnostně ozdobenému stromku. Dekorovalo ho ovoce a svíčky připevněné na větvičkách. Jeho přátele velmi zaujal, a proto se nám zmínky o něm dochovaly. Samozřejmě nejspíš nešlo o úplně první stromek v pražských ulicích, jen o první spolehlivě doložený.

Jak to bylo s ozdobami

Svíčky (ty se více rozšířily v roce 1830 po vynálezu parafínu), sušená i čerstvá jablíčka a ořechy – tak vypadala první vánoční výzdoba. Později se přidaly i dekorativně vyřezávané brambory (v trochu bohatších rodinách pozlacené) a papíroví andělíčci. Sníh se pak vytvářel za pomoci mouky – jednoduše se v ní obalily třeba šišky nebo křížaly. Lokálně rovněž ozdoby ze slámy.

Měli byste vědět: Mluvíme stále o Čechách, na Moravě se totiž tato importovaná tradice prosazovala jen velmi zvolna. Teprve okolo roku 1900 se tu začaly stromky vyskytovat častěji. Vždy se pak jednalo o jedličky. Smrčky a další pichlaví krasavci přišli ke slovu až mnohem později – v dobách, kdy kvůli stále se zhoršujícímu období začalo jedlí v našich lesích rychle ubývat.

A co oblíbené skleněné ozdoby? Ty nám dělají společnost teprve nějakých 150 let, ovšem na konci 19. století se jimi čeští skláři proslavili tak, že se vyvážely nejenom do celé Evropy, ale mnohdy i mnohem dál. Třeba do Orientu.

A čím se ozdoby na jehličnaté větvičky připevňovaly? Pokud čekáte háček nebo drátek, tak se pletete. Tradičně šlo o červenou mašli – i proto je dodnes zeleno-červená kombinace vnímána mezi Čechy jako ona skutečná vánoční klasika. Máme to totiž tak nějak „v genech.“

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com