Mišpule se představuje

Pokud byste hledali nějaký časem dávno zapomenutý keř, který se dnes opět hojně objevuje na zahradách, pak by jím byla mišpule. Dříve patřila k velmi vyhledávaným druhům ovoce, ale v průběhu let se na ni tak nějak zapomnělo. Mišpuli můžete pěstovat jak ve formě keře, tak ve formě stromu vysokého klidně cca 5 metrů.  A jak tedy na pěstování, množení nebo jaké je využité této rostliny?

Typický vzhled mišpule

Rostlina mišpule dokáže zaujmout již na první pohled. Jedná se o listnatý keř, který opadává. Splést si ji lze i s menším stromkem. Ostatně, dokáže se dorůst výšky až 5 m. Charakteristický je tento keř také celokrajnými listy majícími délku chod 7 do 12 cm. Listy jsou ochlupené a kožovité. Pokud budete chtít keř mišpule někdy ze zahradního prostoru odstranit, setkáte se s jeho tvrdým dřevem bílé barvy s lehkým nádechem červeného odstínu. Plody se řadí tvarově mezi malvice. Narazíte-li na plané rostliny v mladším provedení, dejte si pozor na dotyk. Mají totiž trny.

Původ v Orientu

Mišpule obecná je typická svými kulatými hnědými až hnědozelenými plody.  Původem je z Orientu a do Evropy se dostala před tisíciletími. Třeba v Německu byla vysazována tak často, že se lidé a Carl von Linné domnívali, že je mišpule původem z Německa.  Proto se někdy uvádí i název mišpule německá či mišpule velkoplodá. Někdy také uvidíte název mišpule japonská, což je ale lidový název pro lokvát japonský, malý strom se žlutými plody.

Mišpule- pěstování a množení

Mišpule má ráda lehčí, vápenité a hlinité půdy. Na péči a hnojení nemá žádné zvláštní nároky, nejvíce jí prospívá plné slunce a teplejší polohy. Snáší však dobře polostín i mrazy.  Netrpí ani škůdci, takže chemické postřiky nejsou potřeba. Možná jen v době přemnožení přezimujících škůdců.  Po výsadbě postačí základní řez, v dalším období už se řezat nemusí a ani jí to neprospívá. Co se týká množení, množíme buď ihned z jara roubováním, nebo v srpnu očkováním na hrušňové pláně, hlohy či podnože kdouloní. Množení je možné také výsevem.

Pozor na choroby a škůdce

S případnými chorobami se u mišpule setkáváme spíše zřídka, mnohdy dokonce vůbec. To samé platí i o případném poškození hmyzem. Ten zrovna keř mišpule nijak výrazně neláká. Přesto v některých případech dokáže mišpuli napadnout larva motýla z rodu Lithocolletis blancardella. Jinak také dokáže napadat listy a pupeny houba Podosphaera clandestina.

Praktické využití Mišpule

Plody Mišpule jsou k jídlu teprve, když změknou. Jsou jemné, šťavnaté a mají sladkokyselou chuť. Pokud se plody otrhají už v listopadu, je nutné je skladovat několik týdnů v přepravkách dokud nezměknou. Ovšem počítejte s tím, že nebudou tak dobré, jako když změknou přirozeně ještě na stromě. Bude jim chybět tolik ceněné aroma. Mišpule se jí především v syrovém stavu, ale dá se i sušit, kandovat nebo kompotovat. Vyrábí se džemy, džusy i alkoholické nápoje.  Na internetu pak najdete spoustu receptů na mišpule.  Mišpule má také léčivé účinky na nemoci oběhového systému nebo kardiovaskulární choroby. Umí také snižovat krevní tlak. Obsahuje totiž vlákninu, kyselinu jablečnou, vitamín C a B2, vápní, hořčík a další prospěšné látky.