Lískovníček vás potěší květy i na zimní zahradě

Jde spíše o botanickou raritu pro sběratele, lískovníček totiž není v našich zahradách příliš rozšířený. A přitom dokáže prvními květy rozzářit spící přírodu už v únoru. Vystačí si jen s minimální péčí a snadno ho rozmnožíte řízkováním.

Jde o exotického návštěvníka původem z Japonska a Tchaj-wanu. Patří do čeledi vilínovitých. U nás jsou zpravidla k vidění dva kultivary:

• lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora),
• lískovníček klasnatý (Corylopsis spicata).

Lískovníček nemá s lískou nic společného

Kde přišel lískovníček ke svému jménu není cela jasné. Listy se sice lísce trochu podobá, ale víc nic. Ale jakmile rozkvete, zaručeně si ho s ničím nespletete. Žluté květy visí z větviček v něžných hroznech. A když se k nim nakloníte, ucítíte jemnou vůni mandlí a vanilky. První poupata se rozvíjejí v únoru, hlavní sezóna kvetení však připadá na březen a duben.

Vystačí si i s málem

Najít ideální místo pro zasazení lískovníčku není těžké. Jde o opadavý keř, bude se mu tedy hodit ochrana před ledovými zimními větry. Jinak potřebuje pouze humózní, propustnou půdu a místo na slunci. Zálivku vyžaduje pouze během velmi suchého období, jinak je lískovníček na péči nenáročný. Nepotřebuje ani zimní ochranu. Mulč se bude hodit pouze malým rostlinám do pěti let věku, jejichž kořeny mohou být vůči mrazu citlivé.

Lískovníčku se daří nejlépe, pokud mu dovolíte volně růst

Sestřih ani jinou úpravu tvaru tento půvabný keř nepotřebuje. Pokud přece jen uvažujete o jeho tvarování, vyčkejte na období těsně po odkvětu. A stejná doba je vhodná i pro odebírání mladých řízků, z nichž lískovníček snadno namnožíte. Stačí je zapíchnout do směsi písku a rašeliny a přiměřeně zalévat. Do volné půdy je přesazujte na konci léta, aby stihly zapustit kořeny dostatečně hluboko ještě před přicházející zimou.