Křín na vaší zahradě nemůže chybět

Křín, botanickým názvem Crinum  je krásná rostlina původem z Afriky. Počátky jeho slávy sahají až do 18. století. Z počátku byl výsadou pouze šlechtitelských skleníků, později se stal zcela běžnou rostlinou a dnes bohužel spíše neznámou. Pokud rádi objevujte staronové druhy, pak u Křínu budete mile překvapeni.

Druhy

Křín nejčastěji pěstujeme jako Crinum moovi i s jeho hybridem Křínem dlouholistým. Vzhled tohoto Křínu je spojen především s velkými rozměry. Mezi další oblíbené druhy patří Křín kadeřavý latinsky Crinum calamistratum s tmavozelenými listy. Tento Křín se využívá jako rostlina do akvárií stejně jako Crinum natas nebo Crinum thaianum. Naopak Crrinum powellii se vyznačuje růžovými květy a pěstuje se jako pokojová rostlina nebo se vysazuje v blízkosti stavebních prvků na zahradách.

Křín a pěstování

Křín má rád jasné světlo, ale před přímým slunečním zářením ho zastiňujte. V době kvetení ho hodně zalévejte, aby byla zemina stále vlhká. Křín je však citlivý na přelití. V období klidu proto nezaléváme téměř vůbec, jen tolik aby nedošlo k vyschnutí masitých kořenů. Co se týká hnojení, hnojíme jednou za 14 dní a to tekutým hnojivem určeným pro kvetoucí pokojové rostliny. S hnojením začínáme ve chvíli, kdy se objeví mladé lístky, a končíme, když uvadají poslední kvítky. V období vegetace je ideální teplota mezi 17 a 20 °C. Naopak v období klidu 8 až 10 °C v suchém prostředí. Přesazování Křínu provádíme v období klidu, zhruba jednou za 3 až 4 roky.

Rozmnožování a škůdci

Křín se rozmnožuje nejlépe v létě dceřinými cibulemi. Při oddělování si však dávejte pozor na kořeny cibulky, aby nedošlo k poškození. Řezy ošetřujeme roztlučeným dřevěným uhlím. Mladé rostlinky pak pokvetou za tři roky někdy i za čtyři. Pokud se bojíte nějakých chorob nebo škůdců, vůbec nemusíte. Křín napadají opravdu jen velmi vzácně.