Křídlatka: 5+1 zajímavostí

Křídlatky pocházejí z Dálného východu, konkrétně z Japonska, Tchaj- wanu, Koreje a severní Číny.  Do Evropy se dostaly v 19. století, kdy se v parcích a zahradách sadily jako okrasné rostliny.  Pro své vlastnosti i vzhled byla křídlatka využívána jako medonosná či jako rostlina ke zpevňování písečných dun i v tradiční čínské a japonské medicíně.

Jak křídlatka vypadá a kde ji nejčastěji uvidíte?

Existuje několik druhů např. křídlatka japonská, křídlatka sachalinská nebo křídlatka česká.  Křídlatky jsou vytrvalé byliny se silnými, bohatě větvenými a dlouhými oddenky. Lodyhy bývají vysoké až 4 metry. Listy jsou řapíkaté a vejčité. Květy v narůžovělé nebo bílé barvě jsou uspořádány v latách. V našich podmínkách se rozmnožuje především vegetativně, což s sebou přináší spoustu problémů. Narušuje prorůstáním chodníky a silnice, znepřístupňuje napadené plochy.  Likvidace porostů je tak pro zahrádkáře aktuálním tématem.

Křídlatka japonská v léčitelství

Rostlina křídlatka má však i svá pozitiva, která rozhodně stojí za to zmínit.  Oddenky této rostliny se pod názvem Hu Zhang po staletí využívají v tradiční východní medicíně.  Léčivé účinky má třeba při infekcích, zánětech, bolestech zubů, žlučníkových kamenů, bronchitidě, rakovině a dalších nemocech.  Podle posledních výzkumů bylo zjištěno, že křídlatka obsahuje řadu biologicky účinných látek, jako jsou polyfenoly, flavonoidy, resveratol, antrachioniny a další.

Zelenina nebo biopalivo

Tuto rostlinu je možné zpracovávat také na papír, izolační materiál, pevná paliva nebo bioplyn. V Japonsku a Číně se stonky křídlatky využívají jako zelenina a šťáva z oddenků jako barvivo rýžové mouky. V současné době se jako nejnadějnější využití křídlatky jeví palivo. Jde totiž o energeticky výnosnou rostlinou, proto by bylo možná dobré změnit přístup k likvidaci této rostliny. Místo nákladné likvidace porost upravit do formy hodící se pro spalování.