Kopytník evropský: Optimální půdokryvná trvalka do stínu

Hledáte nějakou zajímavou zelenou rostlinku, která by vyplnila místo ve stínu třeba u plotu nebo v jiných místech vaší zahrady? Pokud ano, rozhodně vsaďte na kopytník evropský. Vzhledově určitě nijak nezklame, protože má krásnou sytou zelenou barvu, které se do zahradního prostoru stoprocentně hodí. Pokud potřebujete právě takovou rostlinu i na vaši zahradu, jste na správné adrese. Nejprve ji představíme a následně se zaměříme na její pěstování a další důležité aspekty, jež se jí týkají.

Odkud kopytník evropský pochází?

Kopytník evropský je již dlouhá léta nedílnou součástí květeny evropské i asijské. Nachází se fakticky jak v západní Evropě, tak i ve střední a východní. Vyskytuje se hodně směrem na východ až po Kavkaz a Ural. Dostal se dokonce i na Sibiř a do oblastí dálné střední Asie. U nás se s ním tradičně setkáme v listnatých lesích, a to klidně i roklích a na velmi málo přístupných místech. Bez problémů vyroste i tam, kde je opravdové minimum světla. U nás ve volné přírodě roste třeba v horských pásmech. Nejvýše najdeme rostliny v Hrubém Jeseníku.

Proč název kopytník?

Důvod je vcelku prozaický. Vždyť zelené listy této rostliny svým tvarem velmi nápadně připomínají právě koňské kopyto, respektive jeho obtisk. Ke kvetení kopytníku evropského dochází už na úplném počátku března a jeho květy jsou typicky hnědočervené. Mají nálevkovitou podobu. Pěstuje se ovšem spíše kvůli oněm zeleným lístkům s typickým tvarem. Právě ony dokážou pokrýt i hodně stinná místa zelení, což třeba tráva bez pravidelné zálivky nezvládne, jelikož by uschla.

Pár rad k pěstování kopytníku evropského

V první řadě upozorníme na charakter půdního podkladu. Půda by měla být vlhká a také s dostatkem humusu. Co se týká samotného místa, většinou se dává někam do stínu do míst, která potřebujete rychle opatřit typickou přírodní zelenou barvou. Vynikající je jako náhrada trávníku v hodně temných místech. Občas po něm lze bez obav šlápnout, nemělo by se mu nic stát. Velkou výhodou kopytníku evropského je i fakt, že dokáže včetně listů vydržet i přes zimu. Velký pozor ovšem na to, aby jej někdo nepozřel, je totiž jedovatý a způsobuje nevolnosti.