Kompostování lidského těla, nebo tekutá kremace? Jak po smrti pomoct přírodě
Smrt člověka již dávno není tabuizovaným tématem. Ostatně už v dávném pravěku byly pohřební rituály velmi důležité a některé pravěké kmeny se podle nich i nazývaly. Jen namátkou třeba takový Lid popelnicových polí. V současné době se často o pohřbívání diskutuje z pohledu ekologie. Známým faktem je, že mnohem ekologičtější než u pohřbívání do země je kremace. Lidských ostatků po její realizaci zůstává úplné minimum. Tak jako tak to jde i jinak. Řeč je o kompostování lidského těla, kremaci v tekutém stavu a pohřebních oděvech z textilu, jejichž látka je naplněna sporami hub.
Kremace zrovna dvakrát ekologická není
Vyplývá to jednoznačně z článku v časopisu National Geographic. Jasně, v krematoriích jsou různé filtry, které dokážou eliminovat rtuti ze zubních výplní nebo jiné látky vznikající při spalování. Skleníkový plyn CO2 ovšem nikoli. To je jasné i bez jakékoli studie. Ročně se uvolní při kremacích miliony tun tohoto nebezpečného skleníkového plynu. V Indii pohřbívají lidi tak, že se kremace provádí na dřevěném podstavci, takže jsou navíc obětovány také stromy. Zapomenout nelze ani na fakt, že kremace v některých zemích znečišťují také řeky a ovzduší.
Foto: Pixabay
Několik druhů ekologických pohřbů
O velké popularitě ekologických forem pohřbívání nelze diskutovat. Známých je hned několik zajímavých forem. My se na ně podíváme podrobněji.
Tekutá kremace
Takzvaná alkalická hidróza či akvamace je fakticky rozpouštění těla v nerezovém válci. Děje se tak několik hodin a o rozpuštění se stará voda smíchaná s louhem. Za určitého tlaku a teploty se tělo rozkládá. Při teplotě pohybující se kolem 150 °C se může rozložit za nějaké 4 až 6 hodin. A výsledek? Sterilní roztok, jenž se může vrátit do přírody. Ve válci pochopitelně zůstanou čisté kosti. Ty se pak rozemelou na prach. Docela šílená, ale ekologická představa.
Kompostování mrtých
Provádí se následovně. Mrtvý člověk se uloží do speciální kapsle, ve které jsou mimo jiné také vojtěška, sláma a dřevní štěpka. Doplní se také bakterie, jež se budou starat o dokonalé rozložení těla. Zbytky by se měly za nějaký měsíc přeměnit na hnojivo. Několik týdnů jsou však ještě ve vytvrzovací nádobě. A výsledný produkt? Půda.
Foto: Pixabay
Ekologičtější pohřby už jsou i na Slovensku
Je to tak, zajímavý je například projekt Funebra občanského sdružení Živica, který se zabývá právě ekologičtějším pohřbíváním lidí. Ti jsou pohřbíváni třeba v rakvích z proutí, papíru nebo bambusu, nikoli v těch klasických obsahujících syntetické tkaniny a lakované dřevo. Tak jako tak si každý z nás může vybrat. Možná znáte i jiná ekologická řešení. Můžete se o ně s námi podělit v diskusi.
Zdroje info:
https://eirene.ca/blog/most-environmentally-friendly-funeral-alternatives
Náhledové foto: Pixabay
Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.
