Když jablko plesniví od středu, nemusí být zralé do popelnice

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Určitě to také znáte. Rozkrojíte zimní zásoby a nestačíte se divit. Ovšem každá stopa plísně nás nutí zbystřit a celou plodinu vyhodit do koše, i kdyby byl zbytek dužiny sebekrásnější a sebevoňavější.

Plíseň se nejrychlejší šíří v potravinách obsahujících velké množství vody. Látky, kvůli kterým se jí vyhýbáme, jsou rakovinotvorně působící mykotoxiny. Obvykle dodávají potravinám poměrně specifickou chuť, takže pro náš jazyk není problém jejich přítomnost odhalit (byť to neplatí na 100 %).

Jablka se proti plísni chrání svým vlastním způsobem

Plíseň se rychle šíří, pokud se jí do cesty nepostaví vhodná bariéra. A právě přesně tohle jablka umí. Ale abychom celý princip pochopili, pojďme se na proces vzniku plesnivého středu jablka podívat pěkně od začátku.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Zaměřit se musíme na „bubáka“ alias zbytky kalichu, který leží na opačném konci jablka než stopka. Právě na zbytcích květů se plísně usazují nejčastěji (zejména v hodně deštivých letech) a mohou pak proniknout až do středu jablka. Tady započnou svou destruktivní činnost, ovšem zdravé jablko se jim brání tenkou vrstvičkou vosku, která celá jádřinec obklopuje. Určitě ji dobře znáte.

Plesnivé jablko – jíst nebo nejíst?

Dokud je jablko dokonale zdravé (a neuděláme chybu při skladování) pak se spóry plísně bezpečně drží tam, kde mají – tzn. v jeho středu. Stačí ho tedy vykrojit a konzumace plodu je i podle testů z odborných laboratoří bezpečná. Jakmile se však známky plísně projeví v bezprostředním okolí jádřince (stačí zpočátku i lehce zahnědlá dužina), pak takový plod bez milosti vyhodíme.

Okrojení postižených částí nijak nepomůže, což ostatně platí i u jiných druhů ovoce a zeleniny. Vlákna plísně jsou již dávno rozšířena do celého plodu a my tak vlastně se zdravou svačinou konzumujeme i škodlivé mykotoxiny. A tepelná úprava ani zmrazení je bohužel nijak neznehodnotí.