Kadeřávek na záhonku ještě nechte, dá se sklízet i pod sněhem
Blíží se první přízemní mrazíky a to pro většinu ovoce a zeleniny znamená prostě a jednoduše stopku. Výjimku mají jen trnky, mišpule, růžičková kapusta… nebo třeba kadeřávek. O něm dokonce platí, že nejlepší chuť má, když přejde mrazem.
Jde o příbuzného kapusty, ovšem mnohem odolnější, zatímco růžičky kapusty už v polovině zimy ztrácejí svou skvělou kondici, kadeřávek bude perfektní i v únoru. Sklízet ho tedy můžete až do jara, stačí zkrátka odhrnout sníh.
Jak sklízet kadeřávek
Není třeba ho sklízet najednou. Listy odtrhávejte postupně – od těch nejstarších směrem k nejmladším. Čím déle na záhonku zůstanou, tím tužší budou. Takže na to pozor! A co dělat, když začnou odspodu žloutnout nebo zasychat? Nejde o poškození mrazem, ale suchem. Předejdete tomu tak, že ještě před příchodem mrazů záhonek několikrát pořádně zalijete. A totéž můžete udělat i během zimy, není-li mráz a sníh. Pomáhá také přihrnutí zeminy ke košťálům, ovšem také nejlépe ještě před příchodem zimy.
Co si počít s kadeřávkem
Čerstvé sesbírané mladé listy lze jednoduše nakrájet nadrobno a krátce povařit v polévce. Spařené pak dají skvělý základ lahodnému pyré, poslouží jako zdravá příloha k masu nebo jako součást sekané či karbanátek. A pokud vám jejich lehce nahořklá chuť nevadí, bez obav je přidejte do salátů i syrové. Nebude to vadit.
Chcete-li zachovat maximum kyseliny listové, vitamínu B a C a provitaminu A, pak připravte kadeřávek na horké páře. Bude mu stačit dvacet minut – poté je trocha soli a pepře a základ lahodného jídla bude hotový.
Věděli jste, že: Kadeřávek obsahuje také hodně dusičnanů a dusitanů? Tyto mnohdy spíše zatracované sloučeniny mohou pomoci lidem po infarktu, protože omezují míru i rozsah poškození srdce. Bez obav ho tedy zařaďte do předepsané diety.
Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)