Její lahodná chuť stojí za to: Je čas vyrazit na kačenku českou

Jaro je v plném proudu, ač to venku z hlediska teploty až tak dobře nevypadá. Zas ale není tak zima, že bychom nemohli vyrazit na místa, kde rostou jarní houby. Spousta houbařů se těší především na kačenku českou. Tato typická lahodná letní houba rozhodně stojí za to a vyrazit na její sběr můžete klidně už teď. Je třeba mít ale vytipovaná místa, určitě totiž neroste úplně všude.

Každoroční sběr od počátku března

Přesně tak. Možná jste už na kačenky byli a dorazili domů s triumfálním úspěchem. Vždyť tyto houby rostou už od počátku března. Tradičně rostou až do konce dubna, a to každým rokem. Nyní tedy mají nadšenci ještě zhruba měsíc na to, aby navštívili svá oblíbená místa a našli spoustu kačenek. Za poslední roky se tyto houby objevují ve větším množství, což je bezesporu dobrá zpráva.

Kačenka česká: Foto se svolením Zdeňka Peldy

Kačenka česká potřebuje své vlastní prostředí

Jen těžko si můžete říct, že vyrazíte do lesa a budete prostě kačenky sbírat podobně jako mnohé jiné jedlé houby. Kačenka česká zkrátka potřebuje své typické prostředí. Ideální je pochopitelně místo se zásaditým podkladem. Tam, kde se nachází vápenec nebo opuka, se bezesporu kačenkám dokonale daří. Stačí se podívat i na porost, tradičně se jedná zejména o hlohy, topoly, osiky nebo třešně. Tyto dřeviny dělají kačenkám společnost nejčastěji. Najít se kačenky dají třeba na Ústecku, Brněnsku, v Českém krasu ale i v mnohých jiných lokalitách po celé České republice.

Kačenka česká: Foto se svolením Zdeňka Peldy

Křehká a voňavá kráska

Kačenka je určitě vzhledově moc hezká houba. Typická je hnědým kloboukem, který je zvrásněný a odstínem často připomíná med. Jinak je kačenka velmi křehká. Úpravu vyžaduje pouze jemnou. Ideální je podušení kačenky pouze na másle s bylinkami. Rozhodně je třeba myslet na to, aby ostatní ingredience chuť této houby nijak nepřerazily, jinak o ni přijdete, což by byla velká škoda.   

Zdroje info: idnes.cz, nahoubach.cz

Kačenka česká: Náhledové foto se svolením Zdeňka Peldy