Jedovatých bedel je v lesích letos opravdu hojně – jak je bezpečně poznat

Jedovatých bedel je v lesích letos opravdu hojně – jak je bezpečně poznat. Mezi nejoblíbenější nálezy v lesích a na loukách patří v aktuálním ročním období mnohdy i zdálky nepřehlédnutelné houby, známé svými vysokými klobouky a lahodnou chutí: bedly.

V poledních letech se však hodně mluví i o těch jedovatých, jakkoliv o nich mnoho dlouholetých houbařů slyší poprvé. Jak to s nimi tedy je a proč jich přibývá?

Klasické jedlé bedly

Začněme hrdinou našeho houbařského lovu: bedlou vysokou, vědecky známou pod názvem Macrolepiota procera. Mezi houbaři je oblíbená pro své velké plodnice – její klobouky pokrývají velké, měkké šupiny hnědé barvy a zapomenout nesmíme ani na hrbol ve středu (ne nadarmo tak mnoha lidem tato bedla připomíná dámský prs). Na třeni najdeme volně pohyblivý kroužkovitý prsten a jako bonus bývá jen málo červavá.

TIP: Když už budete v přírodě, nasbírejte si i Aspirin starých Keltů. Díky němu vás už žádná chřipka nezaskočí. 

Foto: Pixabay

Zkouška zčervenání: Šikovná pomůcka pro identifikaci

Pak tu však máme skupinu „ne tak úplně jedlých bedel“, o nichž se v poslední době mluví i jako o jedovatých (o té skutečně jedovaté se ještě zmíníme později). Jde o všechny ty druhy, jejich dužina po poškození zoranžoví nebo zčervená. Jde o druhy jako:

• bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum),
• bedla červenající (Chlorophyllum rachodes)
• nebo bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri).

TIP: Nevaříte fazole, protože je vždycky zapomenete namočit? S tímhle trikem už to nebude třeba. 

Bohužel látky, které způsobují ono červenání, mohou způsobit alergické reakce nebo zažívací potíže. V lesích bývají k vidění stále častěji, a proto se také stále více dostávají i na naše jídelníčky. A v souvislosti s tím, jak v populaci přibývá i nejrůznějších alergií, na sebe bohužel nenechají negativní reakce mnohdy dlouho čekat.

V rodině mám hned dva případy lidí, kteří dříve tyhle bedly jedli ve velkém a dnes jim po nich bývá těžko nebo dokonce zvrací (a nezáleží na tom, zda jde o kousky z lesa nebo ze zahrady – výsledek je vždy stejný). Pokud vám tedy bývá po houbách špatně (ačkoliv tomu tak dříve nebylo), dejte si pozor právě na oblíbené červenající bedly. Dost možná bude problém právě v nich.

Jediná jedovatá bedla je ta ostrošupinatá

Skutečně jedovatá bedla v našich lesích roste jen jedna. Jde o tu ostrošupinatou (Echinoderma asperum). Ta se od svých jedlých příbuzných odlišuje menší velikostí a celoplošným hnědavým zbarvením. A ačkoli není smrtelně nebezpečná, její konzumace může vést k opravdu nepříjemným žaludečním potížím.

 

Zdroj: https://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/pozor-na-bedly-jak-bezpecne-rozlisit-jedle-od-nejedlych-20240929.html?, https://www.houby-rostou.cz/bedla-houba-wiki-atlas-hub/

Náhledové foto: Pixabay