Jedlá noha muchomůrky červené: Mýtus, nebo realita?
Jít lesem a pozorovat nádherné kolonie muchomůrek červených je zážitek. Ano, člověk se samozřejmě spíše ohlíží po jedlých houbách, přesto ale muchomůrky patří mezi velké oživení jakéhokoli lesa. My se soustředíme na právě na muchomůrku červenou, která je jakousi jejich královnou, co se týče publicity. Vždyť už malé děti mají v různých pohádkových knížkách zobrazenou právě tuto houbu. A věděli jste vůbec, že její noha, tedy třeň, je jedlá?
Nejvíce jedu se nachází v klobouku a ve slupce
Muchomůrka červená je řazena mezi jedovaté houby a jinak tomu určitě nebude. Jedovatá skutečně je, a to především v oblasti klobouku a samotné slupky. Pokud ale zpracován nohu, pak si můžete být jistí, že jedu je v ní minimum, případně tady není vůbec. Na Moravě se dle některých zdrojů dokonce třeně běžně konzumovaly v době, kdy nebyl dostatek jiných hub a potravin všeobecně. Dodnes se někteří houbaři neostýchají samotné nohy rozkrájet a používat. Dokonce se někde i suší.
Muchomůrka červená: Foto Pixabay
Jak vypadá otrava muchomůrkou červenou?
U muchomůrek červených hrozí takzvaná mykoatropinová otrava. Postižený člověk postupně upadá do mrákot. U menších dětí a starších lidí může způsobit při větší konzumaci i smrt. Projeví se i takzvaná muskarinová otrava, při které se člověk potí a má nadmíru slin. Tradičními projevy bývají křeče v břichu a průjmy či zvracení.
Muchomůrka červená: Foto Pixabay
Malé množství může způsobit veselost a opojení
Zajímavý je i zvyk v některých jižních oblastech Francie, kde se dává novomanželům před svatební nocí právě kousek této houby, aby si celý moment ještě intenzivněji užili. Stavy jako rozjařenost, maximální veselý a divokost, mohou nastat. Stav do jisté míry připomíná opilost.
Zkoušet v našich podmínkách muchomůrku červenou ale ideální určitě není. Nikdy nevíte, kolik jedu může obsahovat. Bylo by to navíc při přítomnosti spousty jedlých hub zbytečné riskování.
Muchomůrka červená: Náhledové foto Pixabay
Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.