Jaké znáte druhy celeru? Je jich hned několik

Většina z nás zná celer bulvový, který používáme do polévek. Věděli jste ale, že existují i jiné odrůdy celeru? Například celer listový, který získává stále větší popularitu – jedná se o jiný druh celeru, který se nepěstuje pro svůj kořen. Pokud chcete rozšířit svůj celerový repertoár, možná vás zajímá, jaké běžné druhy celeru jsou k dispozici.

Historie pěstování celeru

Celer pěstujeme již od roku 850 před Kristem. V těchto dobách nebyl pěstován pro kulinářské použití, ale pro léčebné účely. Dnes existují tři různé druhy celeru: bulvový, listový a naťový. Italové začali pěstovat celer v 17. století a po letech domestikace se vyvinul celer, který produkoval sladší, pevné stonky s mírnější chutí. Brzy pěstitelé objevili, že celer pěstovaný v chladných teplotách, který je blanšírovaný, snižuje nepříjemnou silnou chuť zeleniny.

Druhy celeru

Níže najdete informace o každé odrůdě celeru.

Celer listový

Listový celer (Apium graveolens var. secalinum) má slabší stonek než celer naťový a pěstuje se kvůli svým aromatickým listům a semenům.

Celer bulvový

Tento druh celeru se pěstuje pro svůj lahodný kořen, který je nutné oloupat. Můžete ho jíst vařený, syrový ale i pečený. Vzhledem k tomu, že je poměrně tvrdý, jako syrový se musí nakrájet nadrobno nebo se nastrouhá. Jeho doba zrání je poměrně dlouhá: trvá 100 až 120.

Celer naťový

Tomuto celeru se daří v chladnějších klimatických podmínkách, někdy mu říkáme také řapíkatý celer. Používáme ho pro jeho šťavnaté stonky, jejichž zrání trvá mezi 105 a 130 dny. Upřednostňuje teploty pod 23 °C s nočními teplotami 10 až 15 °C.

Divoký celer

K dispozici je také divoký celer, ale není to typ celeru, který jíme. Roste pod vodou, obvykle v přírodních rybnících jako forma filtrace. U tolika různých druhů celeru je jediným problémem, jak je zúžit na jeden nebo dva.