Jaké ovocné stromy je třeba před jarem prořezat

V prvních letech své existence si ovocné stromky zaslouží výchovný řez. Důvody jsou vcelku jednoznačné. Tradičně se všechno řeší především kvůli tomu, aby byla koruna dokonale tvarována a dokázala bez problémů unést úrodu. Stejně tak se prořezává i kvůli prosvětlení, což je jakýmsi preventivním opatřením před nejrůznějšími škůdci. Kdy k řezu ovocných stromů přistoupit, kterým z nich se konkrétně věnovat a jak je prořezávat? Na všechny tyto otázky postupně odpovíme v následujících řádcích.

Bezmrazé únorové noci jako ideální čas

Aktuální doba se k prořezu ovocných stromů začíná hodit čím dál tím více. Optimální jsou únorové dny, kdy už nemrzne. Řezat by se měly především jádroviny. Optimálně tedy jabloně a hrušně. S peckovinami se vyplatí počkat až do dubna. Jsou totiž mnohem náchylnější k případnému napadení některou z houbovitých chorob. Jádroviny bez potíží zimní i předjarní řez dokážou snést. Koruna je bezlistá, takže se všechno řeší lépe. Navíc má člověk relativně větší množství času než je tomu právě v dubnu a dalších teplejších měsících.

Proč se vyplatí stromy prořezávat jak tak činit?

Stromy samozřejmě vyrostou i bez prořezání a plody na nich nejspíše také budou. Úroda ovšem nebude ani zdaleka tak kvalitní a zkrátí se nejspíše i jejich život. Výchovný řez je pochopitelně radikálnější a o polovinu se zkrátí jak hlavní výhon, tak i postranní větve. Tento řez se řeší v druhém roce růstu stromku. V dalších letech se řeší řezy udržovací, a to třetí rok o třetinu, čtvrtý o čtvrtinu a pátý o pětinu. Samozřejmostí musí být při udržovacích řezech odstraňování suchých větví a také těch větví, které směřují vyloženě do koruny stromu a nadměrně ji zahušťují.

Pozor na specifické odrůdy

Některé jabloně, jako jsou třeba Bohemia či Rubín, jsou schopné plodit jenom na jednoletých výhonech. Odstraňují se tedy zpravidla kompletně celé větve. Je jich ale méně. Například Spur zaplodí jen na kratším plodonosném dřevu.