Jaká je z hlediska pěstování mučenka

Jak bychom měli doma pěstovat mučenky, aby kvetly i plodily? Otázka, která si žádá podrobnější výklad. Pokud se i vy pokoušíte o pěstování mučenky, vyplatí se zjistit si spousty kvalitních informací, jež povedou k tomu, že se vaší rostlině bude dařit. My se na tuto krásnou teplomilnou rostlinu popínavého charakteru budeme soustředit a pokusíme se popsat její pěstování tak, abyste se i vy setkali s krásnými květy a lahodně chutnajícími plody. Pěstovat v našich podmínkách je možné hned několik druhů nenáročných mučenek.

Základní pravidla pro pěstování mučenky

Pro mučenky je ideální zcela běžný středně lehký substrát, který je určen pro pěstování pokojových rostlin. V době, kdy je porost vcelku bujný, je zapotřebí většího množství vody. Jestliže necháte schnout mučenku déle než 1 den, může dojít k jejímu celkovému poničení, což je zbytečné. V přemokřeném substrátu ale zpravidla mučenky zahnívají, takže to také není zcela optimální. Velmi důležitou roli hraje vlhkost vzduchu. Dejte si tedy pozor na pravidelné rosení okolí. Hnojení nepřehánějte. Bohatě postačí standardní hnojivo pro pokojové rostliny. Přes léto nechte rostlinu na přímém slunci.

V zimě dopřejte mučence klidu

Pro mučenky je bezesporu velmi důležité i přečkání zimních měsíců. Měli byste se snažit o to, aby měly co největší klid, ale aby nedošlo k zastavení růstu. Některé druhy dokážou přečkat i mráz. Třeba Passiflora caeruela vydrží bez potíží i mínus 8 stupňů Celsia. Rostliny na zimoviště přesouváme již na podzim, kdy začne vládnout chladné, sychravé počasí. Odřízneme kompletně celý kořenový systém, který prorostl do zeminy v okolí. Nadzemní část zkrátíme na nějakých 30 centimetrů. Zalévat bychom přes zimu měli minimálně. Na jaře pak zkrátíme hlavní výhony zhruba na jednu třetinu.

Jak na plody?

V první řadě je třeba zvolit odrůdy, které jsou ideální pro pěstování na plody. Jsou to následující:

–          Passiflora maliformis podobná jablku

–          Passiflora alata

–          Passiflora edulis

–          Passiflora ligularis

–          Passiflora mollissima

–          Passiflora quadrangularis

U posledně jmenovaného kultivaru se můžeme setkat s plody i více než jeden kilogram těžkými. Důležité je ale postarat se o opylení, které neproběhne samo.