Hrozny s příchutí jahod: Kdo je má, tutlá je, pěstovat se totiž už nesmí. Pod pokutou, jak jinak

Hrozny s příchutí jahod: Kdo je má, tutlá je, pěstovat se totiž už nesmí. Pod pokutou, jak jinak. Charvát (Noe), Isabella a Othello – kdysi zachránci evropských vinic, kteří jsou dnes kvůli zákazům úřadů odsunuty někam do pozadí. Tedy alespoň zdánlivě.

Historické kořeny hybridních hroznů

Příběh těchto zajímavých hybridů vinné révy začíná v polovině 19. století, kdy vinice po celé Americe začaly experimentovat s křížením evropské révy s odolnými americkými druhy. Důvodem této iniciativy byla potřeba bojovat proti rozšířeným chorobám a škůdcům révy, které ničily evropské vinice.

TIP: Nenechte se zaskočit novými požadavky úředníků a pokutami, které se týkají i soukromých zahrad. Přeložili jsme nový zákon do lidštiny. 

Jako dočasné řešení těchto krizí se objevily hybridy révy vinné jako Charvát, Isabella a Othello. Tyto hrozny vznikly výběrem a šlechtěním původních amerických odrůd révy vinné, které byly známé svou odolností vůči chorobám a drsným klimatickým podmínkám. Hybridy se ukázaly jako odolné a začaly být považovány za potenciální trvalé řešení zranitelnosti evropských druhů révy.

Vzestup a pád hybridních hroznů v Evropě

Jakmile se tyto americké hybridy dostaly do evropské půdy, přinesly s sebou příslib odolnosti vůči chorobám. Jejich pěstování však nemělo mít dlouhého trvání. S pokrokem v roubování evropské révy na odolné americké podnože a zlepšením odolnosti vůči chorobám díky dalšímu křížení potřeba hybridů klesla. Hybridy navíc nedosahovaly očekávaných jakostních vlastností.

Foto: Pixabay

Zakázané už od války

Na počátku 20. století začaly mnohé vinařské země zakazovat pěstování těchto hybridů pro profesionální výrobu vína. Na českém území byl například zákaz oficiálně vyhlášen v květnu 1941, tedy v období protektorátu, a znovu potvrzen po druhé světové válce v roce 1949. Cílem těchto nařízení bylo především zachovat kvalitu a mezinárodní pověst evropských vín.

TIP: Nenechte úrodu sladkých jahod v příštím roce náhodě a udělejte první kroky už teď. Anebo si zkuste smlsnout na křídlatce, která vám zapleveluje zahradu. Váš jídelníček báječně obohatí. 

Dědictví pokračuje v zahradách

Navzdory oficiálním zákazům se mnoha hybridním odrůdám révy vinné nadále dařilo a daří v soukromých zahradách. Zahrádkáři si jich váží pro jejich okrasnou hodnotu a mnohdy i pro nevšední chuť – chutnají totiž po lesních jahodách. Tato osobitá chuť stále přitahuje úzkou skupinu milovníků, kteří oceňují hrozny jak pro jejich historický význam, tak pro jejich gastronomický potenciál. A to i přes to, že zkušenější vinaři varují před nepříjemným pachem liščiny a dalšími negativními vlastnostmi.

Je dost možné, že takovou révu najdete i na zahradě vašich prarodičů nebo na zdi zděděné chatky. Je jen na vás, co s ní uděláte – určitě ji však nemnožte a nenabízejte dál (nedej bože ještě za peníze). Za to by vám totiž mohla hrozit nepříjemná pokuta.

 

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Noah_(odr%C5%AFda_vinn%C3%A9_r%C3%A9vy), https://www.vinarskydum.cz/radce/postrehy/200-jak-to-bylo-s-charvatem

Náhledové foto: Pixabay