Hřib žlučník nabízí falešný pocit úspěchu

Našli jste v lese krásnou houbu, která se do jisté míry podobá hřibu smrkovému, přinesli jste si ji domů, upravili a pak zjistili, že se pokrm nedá jíst? Pokud ano, s největší pravděpodobností jste se setkali s hřibem žlučníkem. Tato houba opravdu vypadá moc hezky, nicméně jiný užitek než pokochání se pohledem na ni skutečně nepřináší. Jak tedy vlastně hřib žlučník vypadá, podle čeho jej poznáme a kde se vyskytuje?

Vzhledově lákavá houba

Určitě. Zaujme už jen tím, že vypadá podobně jako některé jiné jedlé hřibovité houby. Její klobouk má v průměru od 50 do 150 mm. Je široký a v mládí má typický polokulovitý tvar. Barvu mívá tradičně světle hnědou, nicméně může být i tmavší, případně v olivových tónech. Typické jsou rourky, které mají v mladší fázi růstu krásně bílou barvu. Částečně ale růžoví. Když rourky pomačkáme, hnědnou. Třeň je tlustý, kyjovitý a charakteristický tmavou síťkou s velkými oky, která ho kompletně pokrývá.

Hřib žlučník: Foto Radek Štěpán

Totální hořkost

Hřib žlučník neboli hořčák má bílou slabě narůžovělou dužninu a jeho chuť je extrémně hořká. Stačí jen malý hříbek, který dáte do košíku spolu s ostatními, a smaženice se nebude dát jíst. Je možné, že přijdou i žaludeční potíže, nicméně často skoro nic člověk kvůli hořkosti nepozře. Rozpoznat hřib smrkový či dubový a žlučník je přitom jednoduché. Hořčák má právě typickou síťovinu na třeni a růžovějící rourky. Při nejistotě stačí trochu ochutnat. Nezkušení houbaři a začátečníci jsou schopni donést těchto hřibů klidně i několik košů.   

Hřib žlučník: Foto Zdeněk Pelda

Kdy a kde žlučník roste?

Nachází se především v jehličnatých lesích, kde jsou chudé a kyselé podklady. Vyrůst ale může bez problémů i v listnatých lesích. Většinou na ztrouchnivělých pařezech a v jejich blízkosti. Setkat se s touto houbou lze od června až do podzimu.

Hřib žlučník: Náhledové foto Radek Štěpán