Hřib kovář stále roste: Při přípravě se musí pořádně podusit, jinak hrozí nebezpečí

Milujete houby a stále jich ani v letošní skvělé sezoně nemáte dost? Aby ne, vždyť najít se stále dají doslova výstavní kusy. Někteří houbaři hřib kovář nesbírají, protože ho nepoznají nebo podlehli mýtu, že je jedovatý. Určitě tomu tak není a rozhodně se vyplatí vložit plodnice do košíku. Jak vlastně hřib kovář poznáme a jak je to s jeho údajnou jedovatostí? To vám prozradíme právě v následujících řádcích.

Typický hnědý klobouk a červené rourky

Pohled na tuto houbu potěší prakticky každého. Hřib kovář je docela statný, většinou má klasický hřibovitý tvar s baňatým třeněm a velkým kloboukem. Mimo jiné se vyznačuje krásným hnědým kloboukem, který zespodu doplňují sytě rudé rourky, tedy jejich ústí. Pokud se nějakým způsobem hřib poničí, prakticky okamžitě začíná modrat, a to vcelku silně. Tradičně roste v kyselých podkladech v jehličnatých lesích. Fotografie našich plodnic pochází ze smíšeného lesa, kde se mimo jiné nacházely také vzrostlé smrky. Co se týká záměny, zaměnit jej lze třeba s hřibem kříštěm, který je mírně jedovatý. Ten má ale bílý klobouk a žluté ústí rourek. Splést si ho lze i s kolodějem, což ale nevadí, také je jedlý a chutný.

Hřib kovář: Foto Radek Štěpán 

Spousta přezdívek

Hřib kovář je mimo jiné také jedním z rekordmanů v počtu různých zajímavých lidových názvů. Označován je třeba jako červený hřib, jedlový modrák nebo luháč, modrák, máčkový hřib, poteč, podjalovčák nebo sladký modrák, či zaječí hříbek. Známá jsou ale i mnohá jiná přízviska.

Hřib kovář: Foto Radek Štěpán 

Pozor na nedovařený hřib kovář

Přesně tak, právě s jeho konzumací je spojena jeho jedovatost. Tak jako takřka všechny houby vyžaduje tepelnou úpravu. Kdybyste si dali jakékoli jiné syrové houby, rozhodně byste si nepomohli. Hřib kovář je za syrova velmi těžce stravitelný až jemně jedovatý a v případě pozření dochází k velmi nepříjemným žaludečním obtížím. Česká mykologická společnost doporučuje hřib kovář a podobné houby vařit minimálně 20 minut. Mimo jiné se také nedoporučuje houbu sušit.   

Zdroje info: Autor, nahoubach.cz, living.iprima.cz

Hřib kovář: Náhledové foto Radek Štěpán