Hřib kovář: Nic pro nedočkavce

Pokud jste už vyrazili do lesa, nejspíše jste se setkali s tradičními jarními a letními houbami. Určitě mezi ně patří také hřib kovář. Boletus luridiformis označovaný dříve též jako Boletus erythropus se řadí mezi velmi atraktivní houby. Mnohdy bývá nazýván také jako modrák, hřib rudonohý, případně hřib rudotřeňový. Setkat se lze i s mnohými ryze lidovými názvy, jako jsou kupříkladu máčkovitý hřib, sivák, zaječí hříbek, oheňák, luhák, počeček a jiné. Tak jako tak se vyplatí dát jej do košíku.

Jak bezpečně kováře poznat?

Hřib kovář opatří mezi hřibovité houby, které na řezu fakticky okamžitě začnou modrat. Typický je také tmavě hnědým kloboukem. V mládí může být i světlý až žlutý. Charakteristický je také červeným ústím rourek. Jak rourky, tak i póry po stlačení fakticky ihned modrají. Třeň je žlutý nebo načervenalý a posetý je kompletně červenými zrníčky. Dužnina je žlutá a na řezu okamžitě modrá. Výtrusy má tato houba olivově hnědé.

Hřib kovář: Foto Pixabay

Kde a kdy se hřib kovář vyskytuje?

Hřib kovář tradičně začíná růst zhruba v polovině května a roste až do podzimu. Pro spousty houbařů se jedná o první hřibovitou houbu, s níž se lze na počátku sezony setkat. Roste jak v jehličnatých, tak i listnatých lesích. Nevadí mu kyselý ani zásaditý podklad. Mnohdy je více plodnic na jednom menším místě.

Hřib kovář: Foto Pixabay

S čím si lze hřib kovář splést?

Existuje spousta barevných variací hřibu kováře. Třeba kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor) se spíše okrovým kloboukem nebo vzácný hřib žlutý (Sutorius junquilleus), jenž je kompletně žlutý. Nejčastěji se hřib kovář plete s hřibem kolodějem (Suillellus luridus) majícím na třeni poměrně výrazně vypadající síťku. Celkově světlejší je hřib Quéletův (Suillellus queletii). Splést si ho možná lze i s hřibem kříštěm, který má ale bílý klobouk. Je nejedlý a hořký. Možná bychom mohli jmenovat i hřib satan, který má ale také bílý klobouk a je velmi vzácný.
Hřib koloděj: Foto Pixabay

Hřib kříšť: Foto Pixabay

Méně napadaná za syrova těžko stravitelná houba

Hřib kovář je poměrně velký jedlý hřib. Za syrova ale může působit zažívací potíže. Doporučuje se minimálně 20 minut tepelně upravovat. Dříve se hovořilo o přítomnosti toxinů, nicméně jde spíše o to, že je hůře stravitelný. K sušení se nedoporučuje. Jinak tuto houbu také méně napadá hmyz.

Hřib kovář: Náhledové foto Pixabay