Hlíva ústřičná. Nenechávejte vydělat prodejce a vydejte se pro ni do lesa!

Už jste zazimovali chatu a do lesa vás to příliš nevábí? Škoda, vždyť i nyní v druhé polovině listopadu můžete najít mezi stromy a na nich doslova poklady. Jedním z nich je bezesporu také hlíva ústřičná. Ano, možná budete oponovat tím, že si ji lze bez problémů vypěstovat i doma, případně trsy zakoupit v supermarketu. Lesní podoba je ale jedinečná, a to jak vzhledově, tak i chuťově a samozřejmě i podle vůně. Pojďme na ni tedy vyrazit do lesa. Předtím ovšem ještě pár slov o hlívě…

Masivně propagovaná houba

V posledních letech je hlíva ústřičná poměrně extrémně propagovaná, a to především díky tomu, že obsahuje velké množství lidskému tělu prospěšných látek. Populární je ale i pro vcelku jednoduché pěstování a nákup. Úlovek z lesa je ovšem mnohem lákavější. Po teplotním šoku, který už přišel, začíná sezona hlívy. Ta prakticky roste od září až do úplné zimy. Jediným znakem této houby, který odlákává mnohé lidi, jsou bezesporu lupeny ze spodní části označované lidově též někdy jako čárky či radiátor.

Jaké stromy hostí hlívu?

Tradičně hlívu najdeme na listnatých stromech, a to především na padlých javorech, bucích, lipách, olších a jiných. Podle stromu, na kterém roste, se samozřejmě také odvíjí její vůně a barva. Hodně aromatickými dřevinami jsou především kaštany a ořechy. Co se týká barevných odstínů, klasikou je šedobílé zbarvení, nicméně setkat se často lze i s ocelově vypadající modří. Hlíva odolá vůči větru a dešti, často vypadá hezky i delší dobu.

Optimální je mít stálá naleziště

Když se budete dívat kompletně ne celé kmeny stromů, a to ze všech stran, podaří se vám hlívu najít. Někdy totiž pokrývá pouze část kmene. Pokud leží přímo horizontálně na zemi, může být i z boku, kam není příliš dobře vidět. Na stejném místě vytrvává řadu let, takže je dobré mít stálá stanoviště, která budou skvělou studnicí této vynikající houby s všestranným využitím.