Gymnokalycium – roubování tento kaktus vlastně zachraňuje

V obchodech vás zaujme na první pohled. Najít ho můžete zejména ve formě červených nebo žlutých „bochánků“, naroubovaných na tradiční zelené kaktusy. Nejde o žádný experiment šíleného zahrádkáře.

Žluté a červené kaktusy by ve volné přírodě neměly šanci přežít, nemají v sobě totiž žádný chlorofyl. Právě proto se roubují na zelené podnože. Jsou nádherné, váš parapet mohou ozdobit třeba i lososovou nebo karmínovou. A dekorují ho i velké dlouhé ostny.

Gymnokalycium je na pěstování nenáročný

Potřebuje slunečné stanoviště, ale spokojí se i s polostínem. Během zimy bude rád za teplotu okolo 10°C a minimální zálivku – bez ní vám nepokvete. Během vegetační sezóny se pak spokojí s běžnou pokojovou teplotou a hnojivem pro kaktusy.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Nemusíte se bát, že by vám Gymnokalycium přerostl parapet. Ani ty největší doma nedorostou více než 15 centimetrů. A pokud vám vykvetou, bude to v rozmezí od června do srpna. Množit je pak můžete za pomoci semen či odnoží. Ty se však neobejdou bez opětovného naroubování.

Přílišnou péčí mu můžete ublížit

Gymnokalycium nejčastěji uhyne proto, že ho přelijete. Jakmile začne jeho podnož zahnívat, už se zpravidla nedá nicdělat. Můžete se pokusit odříznout poškozené části a opatrně odstranit všechny hnědé kořeny, ovšem nejspíš to stejně nepomůže.

A jak je to s přesazováním? K tomu přistupte pouze v případě, že váš kaktus už opravdu „přetéká“ z květináčku. A volte jen o něco málo větší nádobu, víc opravdu nepotřebujete. A jak je to s jeho trny? Z tohoto úhlu pohledu patří Gymnokalycium k těm „přívětivějším“ kaktusům. Jeho ostny se totiž ulamují, a i když je to nepříjemný problém, nebudete muset z kůže dolovat zpětné háčky ani se potýkat s miniaturními trny, které nejdou uchopit ani pinzetou. Pokud tedy s kaktusy teprve začínáte, jsou i z tohoto důvodu Gymnokalycia jasnou volbou.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com