Genetická úprava rajčat zajistí jejich pálivost. Otázkou je, zdali to potřebujeme

Velmi kontroverzním tématem jsou bezesporu genetické potraviny. U ovoce a zeleniny nemusí vždy tyto modifikace sloužit jenom ke zvýšení rezistence vůči škůdcům. Často se mnohé ovoce a zelenina geneticky upravují pro vyšší výnosy. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na vznik nevšedních chutí a vlastností konkrétních plodin. Dočkat bychom se tak v budoucnu mohli třeba pálivých rajčat.

Rajčata jako vzdálení příbuzní papriky

Kde mají vlastně rajčata svůj původ? Samozřejmě v Jižní Americe. Používají se prakticky ve všech světových kuchyních. Mnozí lidé ale považují rajčata za vcelku mdlé plody s minimální chutí. Jinak se rajčata v hluboké minulosti oddělila ze stejné vývojové větve jako papriky. Stalo se tak zhruba před 19 miliony let. I díky této skutečnosti obsahují skupinu několika neaktivních genů, které by dokázaly produkovat kapsaicin. Právě on stojí za tradiční pálivostí paprik.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Aktivace spících genů

Aktivovat tyto geny chce brazilský tým vědců. Pokud se rajčata geneticky upraví, budou schopna produkovat kapsaicin. Nepůjde přitom jen o to, že se rajčata využijí trochu jinak v gastronomii. Vždyť kapsaicin se tradičně využívá také při výrobě anestetik, pepřových sprejů nebo při hubnutí. Pěstování rajčat je jednodušší než u paprik, a tak by kapsaicinu bylo více.

I jiné genetické modifikace rajčat

Nejde jen o pálivá rajčata. Genetické modifikace mohou vést také ke vzniku druhého nejrozšířenějšího barviva v potravinářství – bixinu. Zvýšit se tak může i obsah beta karotenu. Zajímavá jsou i bezsemenná rajčata. Ostatně rajče tohoto typu Flavr Savr vzniklo již v roce 1994. Vytvořila jej společnost Celgene. Novinky se zkrátka chystají, tak uvidíme, jestli budou k něčemu dobré.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com