Fusarium: O zákeřném parazitu, ekologii a odpovědnosti

V ČR (nejen) se objevuje zákeřná choroba thují, která vede k významnému zdravotnímu ohrožení osob následkem požití ovoce nebo zeleniny, kontaminovaných mikroskopickou parazitickou houbou pocházející z těchto thují. Je to poprvé, kdy se tato cesta zřetelně prokázala a doložila. Protože mi jako ekologovi dalo dost práce problém vůbec identifikovat a najít souvislosti, dávám výsledek šetření veřejně k dispozici s tím, že každý z nás je odpovědný za projevy a infekce, kterými může ohrozit bohužel zdraví někoho jiného.

Thuje je oblíbený jehličnan, často nyní vysazovaný v zahrádkách ve funkci živého plotu, poskytujícího určité soukromí, zejména v zahrádkářských koloniích nebo kolem zahrad rodinných domků. Thují je celá řada druhů a mnohé z nich trpí chorobou, přenesenou z jných kontaminovaných rostlin, nebo již přinesenou ze zahradnictví. Choroba se jmenuje fusarioza a projevuje se navenek nejprve rezavěním a usycháním jednotlivých větviček, ale v krátké době může zcela zničit napadenou rostlinu.

Původcem choroby je mikroskopická houba rodu Fusarium (nejčastěji u nás Fusarium oxysporum) Fusarium může napadnout množství dalších rostlin ve svém okolí, což se projevuje třemi hlavními skupinami symptomů, mezi kterými mohou být různé přechody: Všechny části rostlin vadnou naráz, jednotliví napadení jedinci komplexně odumírají a usychají. Vadnutí začíná na jednom, případně jen na několika listech hlavního stonku a pokračuje rychleji směrem nahoru než dolů. S velkou radostí napadá Fusarium v zahrádkách rajčarta, okurky, angrešty, rybízy, vinnou révu, ořechy, borůvky, jabloně a obecně všechny bobuloviny. Šíří se jednak půdou a zálivkou, ale zejména pomocí výtrusů nesených větrem ve směru jeho nejčastějšího směru.

Houby napadající xylém, skrz nějž prorůstají hyfy (podhoubím), mohou poruchu funkčnosti způsobovat mechanickou překážkou – prorůstáním hyfy a následným odumřením buněk cévního systému nebo biochemicky jako indukovanou disfunkcí – vylučováním mykotoxinů vadnutí (marazminů), čímž je charakteristické hlavně Fusarium oxysporum.

K nejfrekventovanějším hostitelům hub Fusarium oxysporum a Verticillium sp. patří brambory, řepa, chmel, jetel, sója, okurky, rajčata, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt, vinná réva a různé okrasné rostliny včetně květů, zahradních a lesních dřevin. Proto těžištěm ochrany je předcházení hromadění infekčního potenciálu v půdě například sterilizací substrátu, střídáním plodin a odstraňováním napadených rostlin i s kořeny a jejich spálením.

Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná a rostliny je třeba odstranit i s kořeny co nejdříve a spálit.

Některé druhy produkují mykotoxiny v produktech (např. angreštové bobule), které mohou ovlivnit zdraví lidí a zvířat, pokud vstoupí do potravinového řetězce. Mohou tak u lidí vyvolat řadu oportunních infekcí. U lidí s normálním imunitním systémem se mohou vyskytnout fuzariální infekce v nehtech (onychomykóza ) a v rohovce (keratomykóza nebo mykotická keratitida). U lidí, jejichž imunitní systém je určitým způsobem oslaben (např. neutropenie, lidé po infekcích, senioři, malé děti apod.), mohou členové rodu Fusarium způsobit velmi agresivní fuzariální infekce pronikající celým tělem a krevním oběhem nebo uregenitálním traktem (diseminované infekce). Významné a nebezpečné jsou zejména infekce močových cest, protože zdravotnické laboratoře po Fusariích obvykle nejdou a nemají na ně standardizovanou metodiku.

Bylo zjištěno, že účinnou látkou je především mykotoxin trichothecenu T-2. Multisekvenční analýza odhalila přítomnost více kryptických druhů v rámci každého poddruhu, zejména EF-1a, β-tubulinu, kalmodulinu a RPB2, původců lékařsky významných fusarioz. Například Fusarium solani představuje komplex (tj. Komplex F. solani ) více než 45 fylogeneticky odlišných druhů, z nichž alespoň 20 je spojeno s infekcemi u lidí.

Trichotheceny jsou akutně toxické sloučeniny spojené s řadou onemocnění. Ty tvoří největší skupinu fusariotoxinů. Trichotheceny jsou klasifikovány do čtyř podskupin. Uvádějí, že trichothecenů typu A zahrnují T-2 toxin, HT-2 toxin, neosolaniol (neo) a diacetoxyscripenol (DAS), zatímco skupina typu B obsahuje deoxynivalenol (DON), také známý jako vomitoxin , a jeho deriváty, jakož i jako nivalenol (NIV) a fusarenon-X (FUS-X). Trichotheceny typu A jsou metabolické produkty hlavně s výskytem zvláště v potravinách a mohou způsobovat vážné zdravotní problémy.

Onemocnění částečně napodobuje aspergilózu a představuje náhlý nástup horečky, často v kombinaci se sinusitidou, bolestivými kožními lézemi podobnými ecthyma gangrenosum, plicním postižením a myalgií.

Fusarium sp. je také uvedeno v příloze č.2 vyhlášky 215/2008 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, rostlin a rostlinných produktů, mezi organismy, jejichž zavlékání a šíření v EU je zakázáno a může mít závažné důsledky pro celou EU.

Závěrem bych rád uvedl, že každý, kdo má byť jen jednu napadenou thuji na svém pozemku, může významně ohrozit jak sebe sama a své děti, tak svého souseda po větru až i na životě a je na každého občanské a ekologické odpovědnosti, jak se s napadenými rostlinami vypořádá. Fusarium bylo také předmětem studií k vedení biologické války. Skutečný výskyt Fusaria a následně jeho mykotoxinů byl v potravinách v praxi doložen a má přímou časovou spojitost s vysoce toxickými projevy, které byly opakovaně zjištěny u postižených. Nereagování na sdělení o tomto problému by mohlo být vedeno i jako úmyslný trestný čin a přestupek proti vyhlášce o nešíření nebezpečných organismů. Dát dohromady všechna fakta a souvislosti vůbec nebylo jednoduché a proto je zpracována podrobnější studie s odkazy na zahraniční prameny, a kdo by chtěl odbornou pomoc nebo odkazy na literaturu, může se na mne obrátit.

Ing. Jiří Klicpera, CSc., autor článku

Fusarium sp.

Praktická ekologie: Rezavé části rostliny jsou definitivně mrtvé a infikují konidiemi po větru okolní stromy a keře, zejména bobuloviny. Ty v sobě následně přechovávají houbu a její toxiny až do zničení další rostliny a nákazy člověka. Přítomnost Fusaria v zobrazených rostlinách byla mikroskopicky prokázána a zdokumentována. Zde vyfotografované thuje způsobily totální zkázu blízkých rybízů, angreštu, révy, rajčat a ořechů do vzdálenosti desítek metrů a infikovaly další thuje na jiném pozemku ve směru převládajících větrů.