Exotika na vaší zahradě? Ne, jenom neškodná majka

Tohle jaro obzvláště přeje velkým, černým broukům, kteří díky svému netradičnímu vzhledu dokáží nejednoho člověka pěkně vyděsit. Svůj podíl na tom mají i učebnice biologie, v nichž je majka uváděna jako jedovatá a potenciálně nebezpečná. Ale jaká je skutečnost?

U nás je nejčastěji k vidění majka fialová (Meloe violaceus). Působí zvláštně – tak nějak nedokončeně. Její svrchní krovky totiž překrývají zadeček jen zčásti, což spolu s kovovým leskem, které její tělo může mít, vypadá jednoduše exoticky. Ale nic není dál od pravdy. Majka fialová je přirozeným obyvatelem našich horských a podhorských oblastí, ovšem v posledních letech se šíří i od nížin. Aktuálně například způsobila menší hysterii zahrádkářů, hospodařících v okolí Brna.

Majka fialová – oblíbený brouk travičů

Ano, v domácnostech alchymistů byla kdysi hojným hostem. Potíže vám však může způsobit jen její silně koncentrovaný jed. Takže pokud se k vaší posteli zrovna neplíží vrah s dýkou, museli byste pro stejný efekt zkonzumovat několik dospělých brouků. Mají však odpornou chuť, takže si podobné experimenty rychle rozmyslí i zvířata nebo malé děti. Tolik k nebezpečnosti majek v zahradách.

Brouk, který vylučuje jed nohama

A jak je to vlastně s tím jedem? Pokud majku nechtěně zmáčknete nebo podráždíte tak, že se cítí ohrožena, vypustí mezi články nohou nevábně vypadající oranžovou tekutinu. Ptákům a dalším predátorům takové varování obvykle stačí. A ani člověku není jed nebezpečný. Zasažené místo stačí otřít nebo omýt.

A kdyby se vám do toho z nějakého důvodu nechtělo, můžete se „těšit“ jen na mírné podráždění. Rozhodně ji tedy nezabíjejte, navíc je to ohrožený brouk, což souvisí zejména s jejím životním cyklem. Larvy majky se totiž živí larvami samotářských včel. A ty z naší přírody rovněž pomalu mizí.

Náhledové foto: Pixabay