Dusíkaté vápno – zahradní všelék, nebo zastaralý přežitek

Někteří na něj jakožto na zázračný prostředek na všechno nedají dopustit, jiní se bojí, že by jeho použitím rostlinám ublížili. A jak už to bývá, pravda se ukrývá zhruba někde uprostřed.

Jestliže máte souseda, který vápní opravdu vše, nemusíte se bát. I když se často mluví o splachování půdy a vyplavování minerálů, vám žádné negativní důsledky nehrozí, ani kdyby se po každém lijáku vaše níže položená zahrada proměnila díky té sousedově v bahniště. Možná se však budete chtít jeho zahradnickými úspěchy inspirovat. A jak na to?

Kdy a jak používat dusíkaté vápno

Aby bylo jasno, rozhodně nejde o zázračný prostředek na všechno, přesto však dusíkaté vápno dokáže v mnoha ohledech pomoci. Tak například desinfikuje půdu. Umí bojovat proti nádorům na kořenech košťálovin a dalším chorobám, které způsobují houby. Likviduje semínka plevelů a mnohé obávané škůdce.

Foto: Pixabay

Nejčastěji se používá při výsadbě rajčat a paprik, ale zapovězeno není ani u mnoha jiných druhů zeleniny. Liší se však jeho množství. Nejčastěji se požívá takto:

salát – 350 gramů na 10 m²

okurky – 500 gramů na 10 m²

rajčata, papriky, košťáloviny apod. – 600 až 1 000 gramů na 10 m²

Vápnění je třeba uskutečnit tři týdny před plánovaným výsevem či výsadbou, jinak riskujete poškození citlivých kořenů mladých rostlin.

Kdy může vápno naopak ublížit

Při výsevu mrkve, petržele a dalších druhů, které svěřujeme půdě prakticky ihned po jejím rozmrznutí, musíme na vápnění myslet s předstihem a uskutečnit ho už na podzim. U všech ostatních druhů zeleniny doporučujeme výše uvedený interval. Vápno do zeminy zapravíme hráběmi a až do výsadby či výsevu udržujeme záhon neustále vlhký a to nejlépe tak, že povrch zakryjeme igelitovou fólií.

K tomuto opatření je nutné přistoupit zejména ve skleníku či fóliovníku. V suché zemi se totiž hrudky vápna nerozpustí a opět přestavují riziko pro čerstvě vyrašené kořínky rostlin.

Náhledové foto: Pixabay