Druhy podpěr pod ovocné stromy: vyberte tu správnou podpěru

V létě, když začnou dozrávat plody ovocných stromů, možná bude potřeba podepřít větve vašich stromů. Zabráníte tím nejen praskání větví, ale také opadávání plodů. Při podkládání je potřeba být velice opatrní, aby nedošlo ke srážení plodů nebo dokonce k ulamování větví. Existuje několik druhů podpěr, a v tomto článku si pomůžeme určit, jaký je mezi nimi rozdíl a kdy kterou podpěru použít. To, kterou podpěru použít, do značné míry závisí nejenom na tvaru stromu, ale také na velikosti úrody a druhu samotného stromu.

Jednoduchá podpěra

Asi nejznámější jsou jednoduché podpěry: jsou to ty, které stavíme pod každou jednu větev. Tyto podpěry stojí svisle a kolmo – neměly by být nakloněny. Měly bychom je zapřít asi ve druhé třetině délky větve, protože jinak by mohlo dojít k jejímu zlomení. Větev samotná by měla zůstat v původní výšce, což znamená, že podpěra by ji neměla nadzvedávat (tím se přispívá ke zlomení větve). Upravujete tedy výšku podpěry, nikoli větví.

Kdy ji použít? Je ideální pro stromy, které mají řídkou korunu a dlouhé větve. Její nevýhodou je to, že podpěr je potřeba opravdu hodně a mohou zavazet při upravování půdy v okolí stromu.

Podpora stromů: Zdroj obrázku Pixabay.com

Stěnová (špalírová) podpěra

Ke střednímu pokračování kmene se připevní dlouhá podpěra, která dosahuje až k vrcholu stromu. Asi o 30 až 50 centimetrů od této podpěry přidáme k jedné z hlavních větví další podpěru, která bude rovnoběžně s první podpěrou. K této podpěře přivážeme všechny blízké větve (opět je nenadzvedáváme, necháme je v jejich normální poloze). Rovnoběžně s druhou podpěrou instalujeme třetí podpěru a potom čtvrtou… podle potřeby. Tyto svislé podpěry pak zpevníme tak, že je k sobě v několika řadách připevníme vodorovnými podpěrami – k těm poté přivážeme všechny blízké větve s plody. Jednotlivé vodorovné podpěry jsou ve vzdálenosti asi metr od sebe.

Kdy ji použít? Takto se podpírají stromy, které mají jehlancovitou korunu. Takovou korunu totiž snadno rozpohybuje vítr a může způsobit lámání větví i opadávání plodů.

Podpěrná klec

O něco jednodušší než špalírová podpěra je podpěrná klec. Při tomto způsobu se podpěry opět podkládají svisle, tentokráte ale po obvodu koruny, u konců hlavních větví. Podpěry jsou upevněny kůly, které jsou zaraženy do země. Tyto svislé podpěry jsou k sobě připoutány podpěrami vodorovnými, které tvoří jakousi „klec“ kolem koruny stromu. Uvnitř koruny stromu pak jsou dvě protilehlé vodorovné podpěry, které klec zpevňují.

Kdy ji použít? Podpůrná klec se používá pro rozložité koruny, u nichž plody zatěžují hlavně tenké a převislé plodonosné větévky.

Podpěrný jehlanec

Podle velikosti stromu se použije 4 až 8 dlouhých podpěr, které se umístí šikmo kolem stromu. Celkově tak konstrukce vypadá jako jehlanec. Nad vrcholkem stromů jsou horní konce podpěry svázané k sobě, dolní části jsou zpevnění pomocí kolíků, které jsou zatlučeny do země a zabraňují posunu šikmých podpěr. Tyto podpěry jsou dále zpevněny prostřednictvím příčných podpěr. Aby mohly být uchyceny i větve uvnitř koruny, upevňují se také dvě vodorovné podpěry jako v podpěrné kleci.

Kdy použít? U menších stromů (zákrsků).

Deštníková podpěra

Základem deštníkové podpěry je jedna dlouhá a silná podpěra, která dosahuje až k vrcholu stromu. Tuto přivážeme na 4 až 6 místech ke stromu. Ostatní podpěry budou tenké a lehké, aby nezatěžovaly strom. Ke konci základní podpěry se připevní tyto tenké postranní podpěry – podle rozložení hlavních větví. K nim se připevní všechny blízké větve. Spodní konce postranních podpěr jsou zpevněny příčnými podpěrami. Postranní podpěry jsou přivázány k hlavní podpěře, nejsou opřeny o zem.

Kdy použít? Tento typ podpěry je složitý na vytvoření a vyžaduje pomoc odborníků.

Podpora stromů: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com