Dřevěný popel jako ideální hnojivo

Topná sezonaTopná sezona je v plném proudu a zřejmě vás neustále obtěžuje neustálé vynášení popela. Moderní kotle sice spalují naprosto skvěle, nicméně popel stejně vzniká a je zapotřebí se ho zbavit. Určitě jej ale nevyhazujte do popelnice. Využít se dá tak, aby dokonale prospíval rostlinám. Musí se ale jednat o popel pocházející ze dřeva, nikoli z briket. Stejně tak na zahradu nepatří škvára.

Jaké prospěšné látky popel obsahuje?

Dřevěný popel obsahuje hned několik ceněných látek. Jakých?

Draslík (cca 6 – 10 % K2CO3)

Draslík je v dřevěném popelu obsažen v podobě uhličitanu draselného. Ten je označován také jako potaš. Ideální je pro plodiny, jež jsou hodně citlivé na chloridy. Jedná se jak o plodovou zeleninu, tak drobné ovoce nebo cibuloviny či spoustu okrasných rostlin.

Fosfor (2 – 4 % P205)

Fosforu se v popelu nachází mnohem méně, přesto je velmi ceněný a rostliny ho přijímají velmi dobře. Ostatně bývá většinou součástí mnohých kombinovaných hnojiv.

Vápník (33 – 35 % CaCO2) a hořčík (4 – 7 % MgCO2)

Oba dva tyto prvky najdeme v dřevěném popelu ve formě uhličitanů. Jinak popel neobsahuje takřka žádný dusík.

Popel ze dřeva na záhonku: Foto Radek Štěpán

Popel a jeho úloha v kompostu

Zmiňovaný dusík dokážou dát mnohé rostliny, které se kompostují právě společně s popelem. Do kompostu rozhodně patří. Ideální jsou dávky od 3 do 5 kg na 1 m3 kompostu. Hnojivo, které vznikne, by se ale nemělo používat u kyselomilných rostlin. Třeba takové azalky nebo rododendrony jsou na prudké změny pH alergické.

Výborné hnojivo

Popel ze dřeva je vynikajícím zahradním hnojivem. Dávkování by mělo být cca 0,5 až 2 kg na 10 m2. Nižší dávky se používají na podkladech, kde se následně nevápní. U kyselých půd, jež se vápní, se může využít klidně i většího množství popela. Ten se tradičně zapraví do pokladu a na jaře se ještě záhonek obohatí o dusík.

Popel ze dřeva: Náhledové foto Pixabay