CO2 v atmosféře jako větší problém, než se myslelo – v minulosti však byla hladina taky vysoká

CO2 v atmosféře jako větší problém, než se myslelo. Je jasné, že úroveň emisí CO2 v atmosféře stoupá. Ještě na konci 19.století byla pod úrovní 200ppm na milion částic. Dnes přesahuje hodnotu 400ppm na milion částic. A jak stoupá i jeho objem, stále více tepla ze slunce se nevrací do vesmíru, ale zůstává v atmosféře.

Tím dochází k čím dál vyššímu oteplování planety. Důsledky jsou vidět na první pohled. Mizí ledovce, teplota vody v mořích a oceánech stoupá, otepluje se klima. Počasí je čím dál tím víc nevyzpytatelné. Bouře a hurikány jsou silnější, je jich víc. A změny klimatu je vidět i jinak. Ve Španělsku sněží, v Arktidě jsou teploty nad bodem mrazu. Jevy, které by před 50 lety byly tak vzácné, jsou nyní realitou.

Co budeme dělat, až vše zničíme

Za vše mohou lidé, a jejich honba za čím? Za bohatstvím, za materiálními statky? Úsloví o tom, že si pod sebou podřezáváme větev, na které sedíme, zřejmě moc lidí nezajímá. Vždyť můžeme žít jinde. Ale kde? Ve vesmíru to neumíme, a přelidněná planeta moc možností nenabízí. Jak dlouho ještě si můžeme dovolit tato fakta přehlížet? Jak dlouho můžeme spalovat fosilní paliva, uhlí, ropu, zemní plyn. Než nám tyto zásoby dojdou, nebo až tady vše zničíme, a planeta se stane neobyvatelnou.

Foto: Pixabay

Příroda bez nás se během let vzpamatuje, a obejde se bez nás, my bez však ne. Velká část populace žije na pobřeží. Pokud se bude dále oteplovat, a to o 1 – 5°C, stále více ledu bude tát, a s tím stoupat hladina moří. Pak se tyto pobřežní oblasti stanou neobyvatelné. Lidé se budou stěhovat dále do vnitrozemí, a už tak přelidněné oblasti zažijí další nápor na infrastrukturu, životní prostředí, zdroje.

I v minulosti byly hodnoty CO2 vysoké

Vědci se ze sedimentů, skal, pozůstatků živočichů a dalších fosilií snaží zjistit, zda někdy v minulosti bylo v atmosféře více CO2. a jak se ukazuje, byly doby, kdy to bylo i víc jak 1000ppm na milion částic. Jak tehdy život vypadal, to zatím nevíme. Jedno je jisté. My jsme tady nebyli, a protože růst trval celá tisíciletí, tak se mu příroda dokázala přizpůsobit.

My jsme však hodnotu CO2 dokázali zdvojnásobit za 100 let. Ten růst je alarmující, protože adaptace rostlin ani živočichů tak rychlá není. Takže nám zbývá jediné. Zamyslet se nad tím, zda ještě máme čas s tím něco udělat, nebo je pozdě. Najít čistý zdroje energie, obnovit lesy, změnit obhospodařování půdy, a snad budeme mít šanci jako druh přežít.

Zdroj: https://news.climate.columbia.edu/2019/07/30/co2-drives-global-warming/, https://www.newscientist.com/article/2407270-ancient-climate-analysis-suggests-co2-causes-more-warming-than-thought/

Náhledové foto: Pixabay