Co pěstovat na zelené střeše? Pro extenzivní jsou ideální rozchodníky, intenzivní zvládne i borovici

Zelené střechy nabývají na popularitě nejen v zahraničí, ale i u nás. Kromě toho, že zlepšují tepelnou izolaci budov a zlepšují klima ve městech, představují tyto střešní zahrady i okrasný architektonický prvek. Rostliny, které se na nich dají pěstovat, se liší na základě typu zelené střechy, vždy však mohou přispět k příjemnější atmosféře v budově a v některých případech poskytují i příjemnou relaxační oázu pro jejich obyvatele.

Zelené střechy nabízejí široké spektrum možností pro pěstování různých druhů rostlin. Výběr konkrétní rostliny ale vždy závisí na typu střechy a podmínkách, které na ní panují. „Základní typy zelených střech jsou tři – extenzivní, polointenzivní a intenzivní. Každý typ vyžaduje specifický přístup a liší se nároky na údržbu. Na každém z nich lze také pěstovat jiné druhy rostlin,“ vysvětluje Lukáš Kostka. Kromě typu zelené střechy je ale samozřejmě třeba zohlednit také množství srážek a slunečního svitu na daném místě, jeho odolnost vůči mrazu a v neposlední řadě výšku substrátu, která může být pro některé druhy rostlin limitující.

Extenzivní zelené střechy nebývají příliš náročné na údržbu a lze je realizovat i na šikmých střechách. Zároveň však nemohou být pochozí a také možnosti rostlin, které se na nich dají pěstovat, jsou značně omezené. „Extenzivní zelené střechy mívají mělké vegetační souvrství, obvykle do 150 milimetrů,“ říká odborník z Isoveru.  Jsou pro ně vhodné především rostliny, které jsou odolné vůči suchu a dokáží se přizpůsobit extrémním podmínkám. „Mezi rostliny nejčastěji pěstované na extenzivních zelených střechách patří rozchodníky a netřesky, které vytvářejí husté koberce, jež pomáhají udržovat vlhkost a zároveň brání v přehřívání střechy,“ vysvětluje Martin Vítek, odborník na zelené střechy ze společnosti Agro CS. Mezi tento typ rostlin patří například rozchodník šestiřadý, který je vhodný na slunečné i polostinné střechy, rozchodník bílý a netřesk pavučinatý, jimž nevadí ani nízké teploty, či rozchodník květonosný, jež zase dobře snáší delší období sucha.

Aplikace předpěstovaných ecorastrů: Foto se svolením společnosti Isover 

Na polointenzivní zelené střeše se může dařit lnu i zvonku

Pestřejší skladbu rostlin umožňují polointenzivní zelené střechy. „Jejich vegetační souvrství bývá hlubší a pohybuje se mezi 150 a 300 milimetry,“ říká Lukáš Kostka. Polointenzivní zelené střechy jsou náročnější na údržbu, dají se na nich ale pěstovat různorodé suchomilné byliny, traviny a trvalky. Mezi ně patří například hvozdík kartouzek se zdobnými růžovými květy nebo zvonek okrouhlolistý s květy modrými. „Chceme-li vysadit rostliny, jimž sucho tolik nesvědčí, pomoci nám může vegetační souvrství s hydrofilní minerální vlnou. Ta pomáhá v souvrství udržovat vlhkost,“ vysvětluje odborník z Isoveru.

U rostlin je vždy třeba dbát také na to, zda preferují sluneční svit či stín. Len vytrvalý například potřebuje velké množství světla, ostřice chabá naopak zvládne i stinná místa. „Kromě estetického přínosu mají polointenzivní zelené střechy i ekologickou hodnotu, protože podporují biodiverzitu a vytvářejí prostředí vhodné pro opylovače, jako jsou včely a motýli,“ upozorňuje Martin Vítek.

Realizace vegetační střechy: Foto se svolením společnosti Isover 

Totéž platí samozřejmě i pro intenzivní zelené střechy, jejíž vegetační souvrství přesahuje hloubku 300 milimetrů. „Intenzivní střechy jsou už v podstatě plnohodnotnými zahradami. Pěstovat tak na nich můžeme širokou škálu náročnějších rostlin, včetně dřevin, trávníků a stromů, například borovic,“ říká zmiňovaný odborník. Ruku v ruce s bohatostí zahrady jde samozřejmě i náročnější údržba. Odměnou za ni však bývá kvetoucí zahrada v centru velkoměsta, kde bychom se jinak dočkali pouze betonové džungle.

Zdroje info: agrocs.cz, isover.cz

Zelená střecha: Náhledové foto se svolením společnosti Isover