Co je tuřín a jak se pěstuje

Tuřín patří mezi tradiční krmné plodiny a jedná se v podstatě o kořenovou zeleninu podobnou řepě. Vznikl díky křížení vodnice a klasického hlávkového zelí. Vodnice nápadně připomíná ředkvičku. První zmínka o této plodině sahá až do roku 1620. Postupem času si ale našel místo v celé Evropě. Nejčastěji se tuřín vysazuje ve vyšších polohách, kde se mu daří. V níže položených oblastech najdeme spíše klasickou řepku. Jinak lze koupit i kultivar určený pro konzumaci, o čemž ostatně budeme hovořit i v následujícím odstavci.

Druhy tuřínu

Krmným druhů tuřínu se logicky věnovat nebudeme. Naopak kultivary s jemnou lahodnou chutí byly vypěstovány až v době nedávno minulé. Jedná se zejména o odrůdu zvanou Milevský, která byla vyšlechtěna roku 1959. Jmenovat bychom mohli i tuřín Vetrovský a v neposlední řadě i žlutomasé odrůdy. Ty jsou pro svou chuť a možnosti zpracování velmi oblíbené. Výborný je kultivat Krasnoselskij či žlutý obrovský Hofmanův tuřín. Zapomenout nelze ani na nachový Bamkholm.

Zásady pěstování tuřínu

Pokud nevíte, jak se pěstuje tuřín, nezoufejte, nejedná se o žádnou složitou záležitost. Rostlina je mrazuvzdorná, a má ráda prohnojenou relativně mokrou půdu. Půdní podklad je ideální s pH okolo 6,5. Vysévat bychom tuřín měli již na počátku měsíce dubna, a to na místo s dostatečným množstvím slunečního záření. K naklíčení dochází při teplotě mezi 2 až 3 stupni Celsia. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být zhruba okolo 40 centimetrů. Hloubka výsevu tuřínu činí 15 centimetrů. Před uskladněním je nutné ořezat olistění.

Pozitivní účinky na lidské zdraví

Tuřín se řadí mezi velmi dietní zeleninu, jelikož jej tvoří z celých 90% voda. Jinak obsahuje bílkoviny, karoten, vitamín C a také pro lidské tělo potřebný vápník. Jeho konzumace se doporučuje hlavně při zlomeninách a problémech s kostním aparátem. Výborně působí i ne peristaltiku střev. Mimo jiné obsahuje taktéž velké množství vlákniny.