Chlorovanou vodou a teplem v koupelně kaprům nepřilepšíte

Každý z nás si pamatuje scénu z filmu Pelíšky, kdy byl ve vaně kapr viděn doslova vlastníma očima. Mnozí lidé si kapra skutečně kupují s větším předstihem a následně ho nechají ve vaně. Děti se na něj mohou podívat, mít z něj radost a ve finále jde kapr po kudlu a na pánev. Jakási klasika. Přesto jde spíše než o cokoli jiného o trápení samotných ryb. Moderní osvětlení a chlorovaná voda nevytváří prostředí, jež by kapr zrovna dvakrát musel. Naopak…

Dřívější zvyk byl pochopitelný

Jednoznačně. V dobách, kdy se lidem o nějakých chladničkách mohlo jen zdát, představovalo uchování živého kapra v ve venkovní kádi fakticky jedinou alternativu. Byl v neckách, ve studené vodě a v relativně solidním a přirozeném prostředí. Dnes je tomu poněkud jinak. Kapr dostává teplotní šoky a často se stává i to, že putuje občas do kýblu, jelikož se rodina potřebuje vysprchovat.  

Kapr: Zdroj obrázku Pixabay.com

Poslední chvíle důstojně

Není od věci dopřát kaprovi důstojné poslední chvilky jeho života. Pokud jej svěříte odborníkům, kteří jej u stánku zbaví života a následně si kapra již naporcovaného odnesete, nejspíše ho ušetříte nepříjemného utrpení před jeho blížícím se koncem.

Darování života je tak trochu s otazníkem

Veterináři mnohdy hovoří o tom, že se jedná o zvyk, který představuje spíše trýznění. Počítat je třeba s tím, že zhruba dva ze třech kaprů při vrácení do přirozeného prostředí uhynou. Na akt milosrdenství můžete rychle zapomenout. Vrácená ryba nemusí nezbytně uhynout, nicméně čeká ji spousta stresových situací. Vše začíná koncem října, kdy putuje do sádky, pak je nákladním autem převezena do kádí na prodejních místech. Poté putuje do vany a následně je v horším případě v igelitce dovezena někde k řece či rybníku. Vypuštěna může být ryba do jakýchkoli vod, jen ty pstruhové vysokohorské zrovna vhodné nejsou.    

Kapr: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com