Chcete na zahradu pozvat opylovače? Pak se vyhněte plnokvětým kultivarům i nepůvodním druhům. Hmyz je totiž vidí „jinak“

Chcete na zahradu pozvat opylovače? Pak se vyhněte plnokvětým kultivarům i nepůvodním druhům. A proč? Má to vlastně docela jednoduchý důvod. V říši rostlin je výběr vhodných barev a konkurenční boj o vlastní opylovače trvalým procesem. Příroda neustále utvářela květinovou krajinu prostřednictvím evoluce a přizpůsobování.

Kdy vznikly kvetoucí rostliny?

Mimochodem věděli jste, že první kvetoucí rostliny se tu objevily už v dobách dinosaurů? Fosilní záznamy ukazují, že první kvetoucí rostliny se objevily v období druhohor (mezozoikum), které zahrnuje období triasu, jury a křídy. Jejich přesný vznik není úplně jasný, ale vědci se shodují, že první kvetoucí rostliny se vyvinuly z nějakých raných druhů nahosemenných rostlin (gymnospermů), což jsou například jedle, borovice nebo cykasy.

Když člověk začal šlechtit…

Dnes jsou kvetoucí rostliny nejrozmanitější skupinou rostlin na Zemi a hrají klíčovou roli ve většině ekosystémů, jelikož tvoří základní zdroj potravy pro většinu živočichů a poskytují řadu ekologických funkcí. A samozřejmě jsou také krásné na pohled – a není tedy divu, že se člověk pustil do jejich šlechtění.

Velmi oblíbené jsou především různé plnokvěté varianty. Bohužel tyto kultivary obvykle neprodukují žádný nektar, který je pro mnoho opylovačů životně důležitým zdrojem potravy. U plně kvetoucích odrůd druhá řada okvětních lístků často nahrazuje vývoj tzv. nektárií, kde se obvykle nektar produkuje.

Foto: Pixabay

Nepomohou ani jiné vyšlechtěné druhy

Pokud chcete na svou zahradu přilákat různé opylovače, měli byste o nich vědět jednu věc: vnímají svět jinak než lidé, a to díky své schopnosti detekovat ultrafialové (UV) světlo. Zajímavé je, že u mnoha původních druhů kvetoucích květin se na okvětních lístcích vytvořila specifická místa, kde má dojít k opylení, označená kontrastní barvou, která je pro lidské oko neviditelná, ale hmyz ji naopak díky vnímání UV světla vidí velmi dobře.

Ale jakmile začne do celého procesu zasahovat člověk a snaží se změnit původní barvu květu, dosáhnout jeho poloplnosti, větší velikosti apod., pak mnohdy tato místa, dobře viditelná pod UV světlem, na květu mizí. Hmyz tedy tyto rostliny mnohdy nenajde, i když to na první pohled vypadá, že hýří barvami. Pokud tedy chcete na své zahrad podpořit opylovače, hledejte vždy původní druhy.

Nezapomeňte, že interakce mezi rostlinami a opylovači je jemný a složitý tanec, který se vyvíjel miliony let. A zásahy člověka mnohdy trajektorii tohoto vztahu zásadně změnily. A to je třeba vést v patrnosti.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/navrhy-sadovych-uprav-nepuvodni-druhy-a-greenwashing, https://www.osel.cz/8386-prvni-kvetina-na-zemi.html, https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-vznikly-krytosemenne-rostliny-a-jejich-kvety.pdf

Náhledové foto: Pixabay